Sony PlayStation 2 – fotografieSony · 2000

Herní konzole

Sony PlayStation 2

Sony Rok 2000 269 her

Historie & kontext

Když Sony v březnu 2000 v Japonsku (a na podzim téhož roku v Evropě a Severní Americe) uvedla PlayStation 2, navazovala na fenomenální úspěch prvního PlayStationu z pozice sebevědomého lídra. Nešlo ale o pouhé pokračování — PS2 se stala kulturním fenoménem, který definoval celou generaci a nakonec se zapsal do historie jako vůbec nejprodávanější herní konzole všech dob s více než 155 miliony prodaných kusů. Klíčem k tomuto triumfu nebyl jen výkon, ale geniální strategické rozhodnutí: PS2 uměla přehrávat DVD filmy. V době, kdy byly samostatné DVD přehrávače drahé, koupila spousta domácností PS2 vlastně jako levný přehrávač — a herní knihovna už si je získala sama.

Sony navíc chytře vsadila na kontinuitu. PS2 byla zpětně kompatibilní s hrami pro PlayStation 1, takže nový majitel nepřicházel o svou dosavadní sbírku. Díky obrovské instalované základně, silné podpoře vydavatelů a knihovně čítající tisíce titulů se PS2 udržela na trhu neuvěřitelně dlouho — oficiální výroba skončila teprve v roce 2013, tedy plných třináct let po premiéře.

Technika: grafika a zvuk

Srdcem konzole byl proslulý procesor Emotion Engine, 128bitové CPU taktované na necelých 300 MHz s vektorovými jednotkami (VU0 a VU1) optimalizovanými pro výpočet fyziky a transformace 3D geometrie. O vykreslování se staral čip Graphics Synthesizer s extrémně rychlou embedded videopamětí, který sázel spíš na obrovskou výplňovou rychlost (fillrate) než na tehdy moderní efekty. Konzole disponovala 32 MB hlavní paměti RDRAM, což bylo v kontextu doby relativně málo a nutilo vývojáře k důmyslné optimalizaci.

Architektura PS2 byla pověstně náročná na programování — vyždímat z ní maximum trvalo roky. Zatímco rané tituly vypadaly někdy rozpačitě, pozdní hry jako God of War II, Shadow of the Colossus nebo Gran Turismo 4 ukázaly, co ve stroji doopravdy dřímalo. O zvuk se staral vlastní procesor SPU2 s 48 hlasy a podporou prostorového zvuku, díky čemuž hry nabízely bohatý orchestrální soundtrack i Dolby efekty.

Periferie a příslušenství

Ke konzoli se dodával přepracovaný ovladač DualShock 2 — navenek téměř totožný s originálem, ale s analogově citlivými tlačítky, což u řady her přinášelo jemnější ovládání plynu či síly stisku. Naprostou revolucí byla kamera EyeToy, která snímala hráče a vtahovala jeho pohyby přímo do dění na obrazovce; předběhla tak éru pohybového ovládání o několik let.

Nechyběla ani karta Network Adapter pro online hraní (u pozdějších Slim modelů už integrovaná), taneční podložky pro sérii Dance Dance Revolution, mikrofony pro SingStar, plastové kytary pro Guitar Hero, buzzery pro kvízy Buzz! a nespočet volantů. Ukládání obstarávaly paměťové karty o kapacitě 8 MB.

Modely a revize

Původní "tlustá" PS2 (fat) byla mohutná černá krabice s vertikálně orientovaným stojanem a čelní šachtou na paměťové karty. Klíčovou vychytávkou byl rozšiřující slot (expansion bay) na zadní straně, do kterého šlo nainstalovat pevný disk (HDD) — ten využívala legendární verze Final Fantasy XI nebo hra SOCOM a hlavně on umožňoval instalaci her přes homebrew.

V roce 2004 přišla dramaticky zmenšená revize PS2 Slimline (Slim), tenká jako kniha, s integrovaným síťovým adaptérem, ale bez interní šachty pro HDD. Právě Slim se stala dlouhodobým bestsellerem a prodávala se ještě dlouho do éry PlayStationu 3.

Význam a odkaz

PlayStation 2 je bez nadsázky nejúspěšnější a nejvlivnější konzole v dějinách. Její obří knihovna pokrývá naprosto každý žánr — od monumentálních JRPG přes brutální akce, závody, bojovky až po umělecké skvosty jako ICO a Okami. Právě na PS2 vznikla řada sérií, které dodnes tvoří páteř herního průmyslu: God of War, Kingdom Hearts, Devil May Cry, Ratchet & Clank či Jak and Daxter.

Pro dnešní retrohráče je skvělou zprávou vyspělý emulátor PCSX2, který na výkonném PC zvládá drtivou většinu knihovny ve vyšším rozlišení. PS2 tak zůstává živou pokladnicí — možná největší, jakou kdy jedna konzole nabídla.

Hry na platformě (269)