Guitar Hero
Guitar Hero od studia Harmonix odstartovalo v roce 2005 fenomén, který proměnil obývací pokoje milionů domácností v malé rockové kluby. Hráč drží plastový kontrolér ve tvaru kytary, mačká barevné pražce a brnká simulovanou strunou v rytmu padajících not na obrazovce, přičemž skladba zní tím lépe, čím přesněji trefuje noty. Výběr písní kombinoval rockovou klasiku s méně známými coververzemi, což přineslo autenticitu i nová objevení, a systém Star Power umožňoval prostřednictvím naklonění kytary aktivovat bodový bonus, což z hraní dělalo i vizuální podívanou pro okolí. Hra záměrně stavěla na jednoduchém ovládání, díky němuž se do rytmu strefili i lidé bez hudebního sluchu, zatímco vyšší obtížnosti nabízely skutečnou výzvu i pro cvičené prsty. Guitar Hero se rychle stalo společenskou událostí, na které se sešly party lidí střídajících se u jedné kytary, a jeho úspěch přiměl vydavatele Activision k rychlému rozjezdu pokračování a nakonec i k odkoupení celé značky od Harmonixu. Sám Harmonix following rok přišel s konkurenčním Rock Bandem, čímž odstartoval doslova válku plastových nástrojů, která na několik let ovládla herní trh. Guitar Hero je dodnes připomínáno jako titul, jenž definoval celý žánr hudebních her s nástrojovými kontrolery a ukázal, že hra může být zábavná i pro lidi, kteří jinak videohry nehrají. Hra vycházela z japonského konceptu GuitarFreaks, ale teprve americké provedení s plastovou kytarou ve tvaru Gibson SG odemklo masový úspěch, který dodnes zůstává učebnicovým příkladem toho, jak periferie a fyzický kontrolér dokážou proměnit celý žánr. Obchody s hudebními nástroji hlásily zvýšený zájem o skutečné kytary poté, co si mladí hráči na virtuálním nástroji oblíbili rock jako žánr, což se stalo jedním z nejčastěji citovaných vedlejších efektů celého fenoménu.
Proč hrát: Pro každého, kdo chce zažít fenomén, jenž proměnil obývací pokoje v malé rockové kluby – plastová kytara a chytlavý výběr písní baví i lidi bez hudebního sluchu.
Hra 42 z 269 pro Sony PlayStation 2