Def Jam: Fight for NY
Def Jam: Fight for NY navázalo na úspěšné Def Jam Vendetta a přineslo brutální pouliční bijačku obsazenou skutečnými hvězdami hip-hopové scény jako DMX, Method Man, Redman, Ghostface Killah nebo Snoop Dogg. Hráč si vytváří vlastního bojovníka, kterého postupně vylepšuje a provádí newyorským podsvětím plným ilegálních zápasů, přičemž bojuje ve stylech od boxu přes wrestling až po čistou pouliční rvačku. Prostředí arén jsou plně interaktivní – nepřátele lze mrštit proti oknům vlaku metra, výherním automatům nebo skleněným vitrínám, což každému souboji dodává filmovou brutalitu a nepředvídatelnost. Bojový systém vychází z propracovaného enginu japonského studia AKI, známého z wrestlingových her, což zajišťuje hmatatelný, těžkopádný pocit z úderů i chvatů. Vytváření a rozvoj vlastního zápasníka nabízí překvapivou hloubku, od úprav vzhledu po výběr stylu boje, a příběhová kampaň s bossy v podobě hip-hopových celebrit dodává hře výraznou atmosféru dobové newyorské scény. Nabušený soundtrack, syrová prezentace a kultovní obsazení z ní udělaly jednu z nejoblíbenějších bojovek generace PS2, na kterou fanoušci vzpomínají s daleko větší náklonností než na méně vydařené pokračování Def Jam: Icon. Kariérní příběh psaný s ohledem na hip-hopovou kulturu propojuje reálné hudební celebrity do soudržného narativu o pomstě a ambicích, přičemž hráč postupně přebírá kontrolu nad newyorskou podzemní scénou. Právě spojení autentické atmosféry ulice, hloubky bojového systému a interaktivních arén dodnes dělá z Fight for NY referenční bod, ke kterému se novější pokusy o hip-hopové bojovky často přirovnávají a jen málokdy vyrovnávají.
Proč hrát: Pro fanoušky pouličních bijaček s hip-hopovým obsazením nabízí plně interaktivní arény a propracovaný bojový systém studia AKI, díky nimž má každý souboj filmovou brutalitu.
Hra 44 z 269 pro Sony PlayStation 2
Tentýž titul jinde (1)
Obě verze z roku 2004 nabízejí stejný obsah — kompletní roster hip-hopových hvězd jako DMX, Method Man, Redman nebo Snoop Dogg, stejné herní módy i tvorbu vlastního bojovníka. Výraznější technické rozdíly mezi PlayStation 2 a Xbox verzí nejsou v tomto případě dobře zdokumentované, obě běží na stejném enginu a nabízejí prakticky totožný zážitek. Případné odchylky ve výkonu jdou spíš na vrub obecně silnějšímu hardwaru Xboxu, který u multiplatformních titulů této generace běžně přinášel o něco ostřejší obraz. Volba verze proto záleží hlavně na tom, kterou konzoli hráč vlastní, ne na obsahu hry samotné.