Call of Duty: Finest Hour

Call of Duty: Finest Hour byl prvním dílem série vytvořeným výhradně pro konzole – zatímco původní Call of Duty z roku 2003 vyšlo jen na PC, Activision svěřila konzolovou odnož americkému studiu Spark Unlimited, které postavilo úplně samostatnou hru s vlastní kampaní, vlastními misemi a vlastním enginem přizpůsobeným ovladačům a výkonu tehdejších konzolí. Hráč se postupně vžije do role sovětského odstřelovače bránícího Stalingrad dům po domě, britského tankisty bojujícího v poušti severní Afriky a amerického výsadkáře, který skáče do Normandie a prochází si následné boje ve Francii – hra tak na rozdíl od pozdějších dílů série střídá hned tři různé fronty, tři odlišné styly boje i tři různé sady zbraní během jediné kampaně, což bylo v roce 2004 na konzolích poměrně nevšední řešení, jaké tehdy žádná jiná válečná střílečka nenabízela.

Verze pro PlayStation 2 vyšla ve stejný den jako vydání pro Xbox a GameCube a nejde o odvozený port pozdější PC hry ani o zjednodušenou konverzi – šlo o rovnocenný, souběžně vyvíjený konzolový projekt, který si Spark Unlimited stavěl rovnou pro tři platformy zároveň. Oproti výkonnějšímu Xboxu běžela hra na PS2 s mírně hrubšími texturami, kratší kresebnou vzdáleností, méně detailními modely vojáků v pozadí a o něco nižším rozlišením, což bylo dané slabším hardwarem konzole. Obsahově, délkou kampaně, počtem misí i výběrem zbraní ale byla PS2 verze zcela totožná se sesterskými vydáními, takže majitel PlayStationu 2 o žádnou misi ani zbraň nepřišel, jen se díval na o něco méně ostrý obraz.

Ve své době šlo o komerčně úspěšný a kriticky slušně přijatý titul, oceňovaný především za filmovou režii a rozmanitost tří front, i když srovnávaný s méně vyváženým chováním umělé inteligence spojenců než u tehdejších PC dílů série. Finest Hour ukázal, že konzolový Call of Duty má svůj vlastní smysl existence nezávisle na PC verzích série, a připravil půdu pro to, aby o rok později vznikl další konzolový díl, Call of Duty 2: Big Red One, tentokrát z dílny studia Treyarch, které se v konzolové větvi série drželo ještě několik dalších let.

Proč hrát: Pro fanoušky válečných akcí oceňujících filmovou režii a rozmanitost tří front jde o komerčně úspěšný a kriticky slušně přijatý titul, i když s méně vyváženou umělou inteligencí spojenců než na PC.