We Love Katamari

We Love Katamari z roku 2005 je přímé pokračování, které chytře a sebeironicky reaguje na nečekaný kultovní úspěch prvního dílu. V úvodním příběhu je Král Vesmíru zahlcen dopisy fanoušků požadujících další katamari úkoly a hra se tak stává hravou meta-oslavou vlastní popularity. Namco, respektive vývojářský tým pod vedením Keity Takahašiho, rozšířilo formuli o mnohem rozmanitější a nápaditější úrovně s konkrétními cíli, jako je vytvoření největšího možného sněhuláka, katamari ve tvaru souhvězdí nebo koule dost velké na to, aby vyděsila krávu. Některé úrovně navíc opouštějí časový limit a nechávají hráče válet v klidu, jinde se naopak sbírají jen předměty určitého druhu.

Nově přibyla plnohodnotná kooperace pro dva hráče ovládající jeden katamari současně, což hru proměnilo v oblíbenou párty zábavu, a soundtrack, opět mimořádně chytlavý a žánrově pestrý, patří k nejlépe hodnoceným herním albům generace. Roztomilý, absurdní humor, vděčnost vůči fanouškům a stejná bezprostřední radost z bobtnající koule jako v jedničce udělaly z We Love Katamari nadstavbu, která bere to nejlepší z originálu a přidává mu srdce navíc.

Vzpomínkové vsuvky na dětství Krále Vesmíru navíc mezi úrovněmi dodávají jinak bezstarostné hře nečekaně melancholický podtón. Kritika ocenila, že sequel nezradil kouzlo předchůdce, a hra je dodnes považována za jeden z vrcholů série vedle původního Katamari Damacy. Technicky vypadá skromně, jednoduché tvary a ploché barvy ale sloužily jasnému účelu, konzole díky nim zvládne udržet na obrazovce stovky sbíratelných objektů najednou, což je pro pocit z hraní důležitější než detailní textury. Namco vydalo We Love Katamari rychle po prvním díle, aby využilo nečekané vlny popularity na Západě, a i díky tomu se série stala trvalou referencí pro nezávislé a experimentální hry usilující o čistou, nekomplikovanou radost z hraní.

Proč hrát: Pro fanoušky prvního dílu, kteří chtějí stejné bezstarostné kouzlo doplněné o nečekaně melancholické vzpomínkové vsuvky na dětství Krále Vesmíru.