Medal of Honor: Frontline

Medal of Honor: Frontline vyšel na PlayStation 2 v roce 2002 a patřil mezi tituly, které konzolovým hráčům přiblížily druhoválečnou střílečku z pohledu jednotlivce podobně, jako to na PC dělal Medal of Honor: Allied Assault. Hra provázela amerického vojáka několika klíčovými momenty západní fronty, od vylodění v Normandii přes francouzský venkov až po pevnosti okupovaného pobřeží. Hráč postupoval lineárně skriptovanými úrovněmi, ničil kulometná hnízda, likvidoval vojáky ukryté za krytím a plnil dílčí cíle jako sabotáž děl nebo záchranu spojenců, přičemž hra kladla důraz spíš na filmové tempo a atmosféru než na volnost pohybu.

Po technické stránce šlo o jeden z vizuálně působivějších titulů rané éry PlayStation 2 – detailně ztvárněné bojiště, hustý zvuk střelby a exploze dávaly bitvám na tehdejší poměry velmi přesvědčivou tíhu. Zvláštní pozornost si zasloužila hudba skladatele Michaela Giacchina, jejíž symfonické, dramatické motivy umocňovaly pocit patosu a hrdinství a patřily k tomu nejlépe hodnocenému, co hra nabízela. Ovládání bylo přizpůsobené gamepadu a i přes absenci analogového míření typického pro pozdější střílečky se hra hrála plynule a přehledně. Jednotlivé mise byly navíc protkané krátkými filmovými sekvencemi, které dodávaly příběhu na naléhavosti a dramatičnosti.

Frontline byl v době vydání kriticky velmi dobře přijat a pomohl etablovat žánr válečných střílček jako pevnou součást konzolové nabídky, čímž otevřel cestu dalším dílům série i konkurenčním titulům jako Call of Duty. Dnes hra působí spíš jako lineární, řízený zážitek s důrazem na atmosféru a hudbu než jako technicky náročná střílečka, ale jako historický milník žánru a připomínka rané éry konzolových FPS má stále svou hodnotu, hlavně díky nezaměnitelné hudbě a filmově vystavěným misím.

Proč hrát: Kdo hledá historický milník žánru válečných střílček s nezaměnitelnou hudbou a filmově vystavěnými misemi, ocení Frontline jako titul, který otevřel cestu Call of Duty i dalším konkurentům.