Tomb Raider: The Angel of Darkness

Tomb Raider: The Angel of Darkness měl být podle původních plánů Core Design začátkem nové trilogie, která by sérii posunula k temnějšímu, dospělejšímu vyprávění a modernější technologii vhodné pro tehdejší novou generaci konzolí. Lara Croft je zde obviněna z vraždy svého dlouholetého mentora Wernera Von Croye a musí se v gotických kulisách Paříže a Prahy vyrovnat nejen s vlastní nevinou, ale i s okultními silami a tajemnými spiknutími, která stojí v pozadí celé aféry.

Bohužel ambice narazily na realitu vývoje – hra byla vydána v citelně nedodělaném stavu, se zpožděnými, neohrabanými ovládacími prvky vycházejícími ještě z tankových schémat starších dílů, s množstvím technických chyb a nedokončenými herními systémy, jako byl komplikovaný dialogový a reputační systém ve městě, který zůstal jen torzem svého zamýšleného potenciálu a mnoho jeho možností se ani nedalo plně využít. Atmosféra, hudba a vizuální styl přitom patřily k nejlepším, jaké série do té doby nabídla, což jen umocnilo zklamání z toho, jak moc hratelnost a technické zpracování pokulhávaly za uměleckou stránkou hry.

Kritický i komerční neúspěch Angel of Darkness měl pro sérii zásadní důsledky – plánovaná trilogie byla zrušena a licence přešla od Core Design ke studiu Crystal Dynamics, které o pár let později sérii oživilo úspěšným restartem Tomb Raider: Legend a vrátilo jí ztracenou důvěru hráčů i kritiků. Zpětně bývá hra hodnocena shovívavěji než v roce vydání, protože její příběhové ambice, temnější tón i nápadité prostředí ukázaly směr, kterým se série po letech skutečně vydala. Dodnes je Angel of Darkness připomínán jako smutný příklad promarněného potenciálu a nedokončené vize, ale zároveň jako důležitý mezník, po kterém se Lara Croft musela v rukou nového studia znovu vybudovat od úplných základů.

Proč hrát: Pro fanoušky Lary Croft a zvědavé historiky série — nedotažený, ale ambiciózní a temnější experiment, který vysvětluje, proč přišel restart od Crystal Dynamics.