PC / Pentium a Windows 9x – fotografieIBM PC a klony · 1995

Počítače

PC / Pentium a Windows 9x

IBM PC a klony Rok 1995 229 her

Historie & kontext

Druhá polovina devadesátých let byla pro PC obdobím, kdy se z kancelářské bedny stal nejmocnější herní stroj na světě. Odstartoval to příchod procesorů Intel Pentium a v roce 1995 systém Windows 95 s 32bitovým prostředím a jednotným rozhraním hardwaru. Do té doby si každá hra řešila ovladače sama — hráč v instalátoru ručně vybíral model zvukové karty a nastavoval IRQ, DMA kanál a adresu portu, a když se netrefil, hra mlčela nebo spadla. S nástupem DirectX éra magických čísel skončila.

Přechod nebyl okamžitý: roky 1995 až 1997 patřily titulům vycházejícím v DOSové i windowsové verzi, teprve konec desetiletí pak Windows naplno. Zároveň se rozjela nejrychlejší technologická spirála v dějinách hraní — co bylo na jaře špičkou, bylo o Vánocích průměr. Herně šlo o zlatý věk: vznikl tu moderní FPS v podobě Quake, Unrealu a Half-Life, rozkvetly realtimové strategie, simulátory i první velká 3D RPG — a protože PC nebylo uzavřenou konzolí, vyrostla kolem něj obrovská scéna modderů.

Technika: grafika a zvuk

Největším tématem éry byly 3D akcelerátory. Do roku 1996 se veškerá 3D grafika počítala softwarově na procesoru — odtud ty hrubé, škubající se textury v rozlišení 320×200. Pak přišla firma 3dfx s kartou Voodoo Graphics a rozhraním Glide a rozdíl byl propastný. Hardwarová akcelerace přinesla bilineární filtrování textur, korekci perspektivy, průhlednost, vyšší rozlišení a hlavně plynulost. GLQuake na Voodoo byl pro spoustu lidí okamžikem, kdy se hraní na PC změnilo nadobro.

První Voodoo byla ještě přídavná karta propojená kabelem s běžnou 2D grafikou, Voodoo2 uměla režim SLI se dvěma kartami vedle sebe. Konkurence ale náskok rychle dohnala: NVIDIA přišla s čipy RIVA TNT a TNT2, které spojily 2D i 3D na jedné kartě a sázely na OpenGL a Direct3D, a v roce 1999 vydala GeForce 256 — první běžnou kartu s hardwarovým T&L, tedy s výpočtem geometrie a osvětlení přímo na grafickém čipu. ATI mezitím nabízela řadu Rage a v roce 2000 první Radeon. Éra 3dfx skončila.

Zvuk měl vlastní vývoj. Standardem zůstávala řada Sound Blaster, od SB16 přes AWE32 a AWE64 s wavetable syntézou pro lepší MIDI hudbu, později přišly karty s hardwarovou akcelerací a 3D zvukem A3D a EAX, díky nimž bylo slyšet, že střelba přichází zezadu. Zásadní byl také CD-ROM: hry začaly místo čipové hudby přehrávat plnohodnotné CD Audio stopy. Na konci éry se přidal MP3.

Propojeni a periferie

Základ sestavy se během několika let posunul z desítek na stovky megahertzů. Pentium doplnily instrukce MMX, paměti přešly z EDO RAM na SDRAM a grafika se přestěhovala ze sběrnice PCI na vyhrazený port AGP s rychlejším přístupem do hlavní paměti.

Pro ovládání se ustálil dodnes platný standard: klávesnice a myš. Ve střílečkách se prosadilo schéma WASD + myš, tedy pohyb levou rukou a rozhlížení pravou — kombinace zrozená v komunitě kolem Quake. Simulátory si žádaly joysticky a létací sady, závody volanty se zpětnou vazbou.

Největší společenskou změnou bylo síťové hraní. Nejdřív se hrálo přes modem a přímé vytáčené spojení dvou počítačů, pak přes dial-up připojení s vysokým pingem a účtem za telefon, který doma nikdo nechtěl vysvětlovat. Objevily se první online služby a lobby systémy. Legendou se staly LAN party — víkendy, kdy se do jedné místnosti stahovaly bedny, monitory a metry kabelů kvůli Quake nebo StarCraftu.

Modely a revize

PC se od konzolí lišilo tím, že žádný „model" neexistoval — sestava byla vždy skládačka. Přesto lze éru rozdělit podle procesorů: Pentium a jeho verze s MMX, poté Pentium II v kazetě do slotu a nakonec Pentium III. Souběžně se měnila média: diskety dosloužily a jediným nosičem se stal CD-ROM. Instalace o stovkách megabajtů přestaly být výjimkou a velké hry vycházely na několika discích.

Klony a varianty

Otevřenost architektury byla největší silou PC. Kompatibilní počítače stavěl kdokoli a procesory nedodával jen Intel — soupeřem byla AMD s řadou K6 a od roku 1999 s Athlonem, který Intelu poprvé skutečně zatopil, levnou alternativu nabízel také Cyrix. Díky téhle konkurenci se ceny držely nízko a výkon rostl závratným tempem.

V českém prostředí to znamenalo boom skládaných sestav z počítačových burz a malých lokálních prodejců. Značková kompletní PC kupovaly hlavně firmy, hráči si stroj skládali po dílech a upgradovali postupně — nová grafika letos, procesor příští rok. Herní časopisy s přiloženými CD byly zdrojem demoverzí i ovladačů.

Dnesni scena

Retro PC hraní má dnes několik cest. U přechodových DOSových titulů pomáhá DOSBox, u klasických adventur ScummVM. Windowsové hry z konce devadesátek se ale často rozběhnou přímo na moderním systému, případně v režimu kompatibility a s komunitními patchi pro rychlé procesory a širokoúhlá rozlišení. Pro tituly psané pro Glide existují wrappery nGlide a dgVoodoo, které staré volání přeloží na dnešní grafické rozhraní.

Nejpohodlnějším legálním zdrojem je GOG.com s předpřipravenými verzemi bez ochran. Pro největší klasiky existují i source porty postavené na uvolněných zdrojových kódech — enginy odvozené od Quake nabízejí vyšší rozlišení, moderní ovládání i síťovou hru. A pak je tu nejpoctivější varianta: postavit si dobovou retro sestavu s Pentiem, Voodoo kartou a Sound Blasterem. Shánění dílů se stalo sběratelským koníčkem a pocit z CRT monitoru emulace nenahradí.

PC / Pentium a Windows 9x – obaly her

Hry na platformě (229)