Brány Skeldalu 2

Brány Skeldalu 2: Pátý učedník z roku 2002 navázaly na úspěch prvního dílu, ale zvolily odlišnou cestu – místo krokovacího dungeon crawleru přinesly point-and-click adventuru obohacenou o tahové souboje. Hráč se ujímá role studenta magické univerzity v Engeoru, který se stane obětí totalitního režimu diktátora Wahargema, a postupně se z pronásledovaného uprchlíka mění v jednoho z klíčových aktérů odboje proti tyranii, přičemž musí volit mezi opatrnou taktikou a otevřenou vzpourou. Napoleon Games tak spojili adventurní vyprávění s prvky, které fanoušci znali z předchozí hry, a nabídli tak spíše duchovní pokračování v jiném hávu než přímý sequel.

Hratelnost kombinovala klasické adventurní řešení hádanek, sbírání předmětů a rozhovory s NPC postavami s taktickými souboji, v nichž hráč řídil pohyb a akce postav na tahovém principu. Příběh byl temnější a politicky angažovanější než u prvního dílu, s tématy útlaku, rezignace a vzpoury, což hře dodávalo neobvykle vážný tón na fantasy poměry. Grafické zpracování posunulo sérii vizuálně dopředu, přičemž na Windows 9x a raných XP počítačích hra běžela plynule i na běžném hardwaru tehdejší doby, díky čemuž byla dostupná stejně širokému okruhu hráčů jako první díl.

Dobové recenze oceňovaly příběh a atmosféru, byť změna žánru vůči prvnímu dílu rozdělila část fanoušků, kteří čekali pokračování v podobě dungeon crawleru. Postavy a jejich osudy byly vykresleny s citem pro detail a hráči si zapamatovali zejména vedlejší postavy odboje, jejichž motivace nebyly černobílé. Přesto se hra zařadila mezi respektované tituly českého herního průmyslu a rozšířila svět Skeldalu o další kapitolu jeho historie. Dnes je vnímána jako odvážný, i když ne bezvýhradně přijatý experiment se žánrovým posunem uvnitř oblíbené domácí značky.

Proč hrát: Jako odvážný, i když ne bezvýhradně přijatý experiment se žánrovým posunem uvnitř oblíbené domácí značky, s příběhem a atmosférou, které stojí za pozornost i dnes.