Fighting Steel

Fighting Steel se zaměřil na povrchové bitvy druhé světové války mezi bitevními loděmi, křižníky a torpédoborci, na rozdíl od většiny ponorkových simulátorů, které v té době na trhu dominovaly. Hráč velel jednotlivým plavidlům nebo celým svazům v historicky inspirovaných i fiktivních střetnutích, přičemž musel řešit manévrování, míření hlavních děl na velké vzdálenosti a rozhodování o rozdělení paluby a posádky mezi protipožární opatření a obsluhu zbraní, když loď utrpěla zásah.

Hra nabízela poměrně detailní model balistiky a poškození, kdy jednotlivé zásahy mohly poškodit konkrétní části lodi, od věží hlavních děl přes strojovnu až po řízení, což dodávalo bitvám na hladině realistickou nepředvídatelnost. Grafické zpracování moře a modelů lodí bylo na tehdejší poměry přesvědčivé, zejména při pohledu z paluby na dopadající granáty a hořící nepřátelské plavidlo, a zvuková stránka s duněním výstřelů hlavních děl a hlášeními důstojníků dobře navozovala atmosféru velké námořní bitvy. Kampaň i jednotlivé scénáře umožňovaly hráči zažít několik klíčových typů bitev typických pro válku na moři.

Fighting Steel bývá připomínán jako jeden z mála simulátorů své doby, který se věnoval právě klasickým bitvám hladinových lodí místo dominujícího tématu ponorkové války, a proto zůstal oblíbený u úzké, ale věrné skupiny fanoušků námořní historie. Dnes hru ocení především hráči se zájmem o taktiku dělostřeleckých duelů na moři a o technické detaily bitevních lodí druhé světové války, i když tempo hry je ve srovnání s pozdějšími akčnějšími tituly spíše rozvážné a vyžaduje trpělivost při sledování dlouhých manévrů. Právě tato rozvážnost a důraz na přesné vedení palby jsou ale hlavním důvodem, proč se k hře fanoušci žánru čas od času vracejí i s odstupem mnoha let.

Proč hrát: Milovníkům dělostřeleckých duelů hladinových lodí a technických detailů bitevních lodí druhé světové války nabízí rozvážné, ale odměňující tempo, kvůli kterému se k ní fanoušci žánru vracejí i po letech.