Thief: The Dark Project

Thief: The Dark Project postavil hráče do bot zloděje Garretta a udělal něco, co bylo v roce 1998 skoro kacířské: dal mu pohled z první osoby, ale zakázal mu střílet. Hra se odehrává v bezejmenném městě, kde se středověká architektura mísí s parními stroji a pohanskou magií, a Garrett se v něm živí vykrádáním sídel bohatých šlechticů. Zakázky se zpočátku tváří jako obyčejné loupeže, postupně se ale zamotají do konfliktu mezi rigidním kultem Hammeritů a starým lesním božstvem, takže druhá polovina kampaně opouští městské střechy a vede do hrobek, chrámů a míst, kde se hráč poprvé v žánru učí bát tmy z opačné strany.

Celý herní systém stojí na světle a zvuku. Ve spodní části obrazovky svítí drahokam, který ukazuje, jak moc je Garrett vidět, a podle povrchu pod nohama se mění hlasitost kroků: po mramoru a kovu je slyšet z půlky sálu, po koberci a mechu prakticky vůbec. K tomu slouží arzenál speciálních šípů, který se stal učebnicovým: vodní šíp uhasí pochodeň, mechový šíp vytvoří tichý koberec, provazový šíp otevře cestu nahoru a hlukový šíp odláká stráž jinam. Nepřátelé nejsou kulisa, reagují na otevřené dveře, na zmizelé světlo i na krvavou stopu a mezi klidem, podezřením a pátráním přecházejí postupně. Technicky za tím stál engine s pokročilým šířením zvuku po prostoru a zvuková stránka hry je dodnes to nejsilnější, co nabízí: šumění větru, mumlání stráží pro sebe a znepokojivé ambientní smyčky drží hráče v napětí líp než jakákoli hudební kulisa.

Dobově šlo o titul, který kritika přijala nadšeně a který si okamžitě získal oddanou komunitu, i když komerčně nikdy nepřerostl velké akční značky. Jeho vliv je ale nepřehlédnutelný, prakticky každá pozdější stealth hra si od něj půjčila alespoň měřič viditelnosti nebo práci se zvukem. Dnes hru drží při životě fanouškovské patche a stovky uživatelských misí, a přestože textury i modely postav zestárly, návrh úrovní a atmosféra fungují bez omluv.

Proč hrát: Pro fanoušky stealth žánru je Thief: The Dark Project povinnou jízdou – prakticky každá pozdější plížící se hra si od něj půjčila měřič viditelnosti i práci se zvukem, a návrh úrovní obstojí dodnes.