Aliens versus Predator

Aliens versus Predator je vzácný případ hry, která z jedné licence udělá tři úplně odlišné zážitky. Hráč si vybírá mezi vesmírnou pěchotou, xenomorfem a lovcem Predátorem, přičemž každá strana má vlastní kampaň, vlastní zbraně a hlavně vlastní způsob, jak se v prostoru pohybovat a vidět ho. Mariňák se plíží tmavými chodbami s baterkou a detektorem pohybu, jehož pípání patří k nejnervóznějším zvukům v historii žánru. Xenomorf běhá po stěnách i stropech, útočí zblízka a orientuje se v temnotě, takže hráč musí zvládnout dezorientující svobodu pohybu. Predátor loví z odstupu, přepíná režimy vidění, používá maskování a sbírá trofeje.

Tři pohledy na stejné prostředí fungují skvěle, protože místo, které jako mariňák procházíte s hrůzou, později obsazujete z pozice predátora. Původní vydání proslulo i tvrdou obtížností, protože nešlo ukládat kdykoli a mise se dohrávala vcelku, což z každého postupu dělalo napínavý hazard. Pozdější vydání pravidla zmírnila. Technicky hra sázela na barevné dynamické osvětlení, průhledné efekty a plynulý běh na tehdejších akcelerátorech, a přestože prostředí jsou převážně kovové chodby, práce se tmou a zvukem drží hororovou atmosféru mnohem lépe než detail textur.

Dobové přijetí bylo vesměs velmi příznivé a hra si udržela silnou multiplayerovou komunitu, protože asymetrický boj mezi třemi druhy protivníků byl tehdy něčím unikátním. Dodnes se považuje za jedno z nejzdařilejších zpracování obou filmových značek a za předlohu, ke které se hlásily i pozdější pokusy. Dnes je nejsilnější jako hororový zážitek: kampaň za mariňáka pořád dokáže zvednout ze židle a xenomorfí pohyb neztratil svou zvláštnost. Trochu strohé úrovně a syrové vyprávění ale prozradí rok vydání.

Proč hrát: Nejsilnější je jako hororový zážitek — kampaň za mariňáka pořád dokáže zvednout ze židle a asymetrický souboj tří druhů zůstává unikátní i přes strohé úrovně a syrové vyprávění.