Diablo II: Lord of Destruction

Lord of Destruction z roku 2001 je jediné oficiální rozšíření Diabla II a zásadně proměnilo hru, kterou Blizzard North vydal o rok dříve. Přidává pátý akt zasazený do zasněžených hor Arreatu, kde se hráč společně s barbarskými horskými kmeny postaví Baalovi, poslednímu ze tří prvotních démonů, který se snaží proniknout k Světovému kamenu a zkazit ho. Vedle nového dějství přichází i dvě zcela nové hratelné postavy – Assassin, bojující kombinací bojových pastí a rychlých úderů rukou i nohou, a Druid, který se dokáže proměňovat ve zvířata a přivolávat přírodní živly i zvířecí společníky do boje.

Největší dopad na dlouhověkost hry ale mělo systémové rozšíření: runová slova umožnila skládat mocné vlastnosti vkládáním kombinací run do zásuvek v běžných předmětech, Horadrická kostka dostala desítky nových receptů pro výrobu a vylepšování výbavy a žoldnéři poprvé mohli nosit vlastní vybavení a používat dovednosti, které si hráč vybíral už při jejich najímání. Přibyl i obtížnostní stupeň v podobě pozdějšího Uber obsahu s bossy jako Diablo Klonem a rozšířený online žebříček sezón na Battle.netu, který hráče motivoval hru opakovaně rozehrávat s novou postavou od nuly.

Tyto změny z Lord of Destruction udělaly de facto definitivní verzi Diabla II – bez datadisku dnes hru hraje jen málokdo a i o dvacet let později na jeho základech staví komunitní projekty jako Project Diablo 2 nebo oficiální remaster Diablo II: Resurrected, který obsah rozšíření rovnou zahrnuje jako standardní součást hry. Rozšíření navíc zvedlo maximální úroveň postavy a přineslo nové typy nepřátel i unikátní bossy do dřívějších čtyř aktů, takže se oplatilo hrát znovu od začátku i s postavami založenými ještě před vydáním datadisku.

Proč hrát: kdo chce zažít Diablo II v podobě, která formovala celý žánr looter-slasherů na příští dekádu, se runám, žoldnéřům s vlastními dovednostmi a pátému aktu proti Baalovi nevyhne.