Hitman: Codename 47 – boxart
Win9xPC / Pentium a Windows 9x

Hitman: Codename 47

Stealth akce 2000 IO Interactive Hitman ⏱ Střední · ~3–10 h 🔞 18+
Hitman: Codename 47 – Ze hry
Ze hry
Hitman: Codename 47 – Ze hry
Ze hry
+7
Hitman: Codename 47 – Ze hry
Ze hry
Hitman: Codename 47 – Ze hry
Ze hry
Hitman: Codename 47 – Ze hry
Ze hry
Hitman: Codename 47 – Ze hry
Ze hry
Hitman: Codename 47 – Ze hry
Ze hry
Hitman: Codename 47 – Ze hry
Ze hry
Hitman: Codename 47 – Ze hry
Ze hry

Uvedl holohlavého nájemného vraha; úroveň jako otevřená vražedná hádanka.

Hitman: Codename 47 uvedl na scénu holohlavého nájemného vraha s čárovým kódem na týlu a s ním i myšlenku, kterou dodnes žádná jiná série nedělá stejně dobře: úroveň jako otevřená vražedná hádanka. Hráč dostane cíl, mapu, rozpočet na vybavení a naprostou volnost v tom, jak se k oběti dostat. Může jít cestou přestřelky, obvykle rychle a s neblahým koncem, nebo si obléknout uniformu kuchaře, ochranky či rozvážkové služby, projít kolem stráží, nachystat past a odejít dřív, než někdo pochopí, co se stalo. Příběh vede hráče z Hongkongu přes jihoamerickou džungli a Rotterdam zpět k otázce, kdo vlastně agenta 47 stvořil.

Hratelnost je na svou dobu nezvykle nekompromisní. V misi se nedá ukládat, takže jediná chyba znamená opakování celé úrovně od začátku, převleky fungují jen do chvíle, než se hráč dostane příliš blízko k někomu, kdo ho prokoukne, a chování davu i stráží umí být nevyzpytatelné. Právě z toho ale plyne napětí, hráč se učí mapu nazpaměť, zkouší varianty a při každém průchodu objeví nový detail. Technicky šlo o vizitku vlastního enginu studia, který nabízel působivě zalidněné prostředí a fyzikální chování těl, což bylo v roce 2000 nezvyklé. Hudbu složil Jesper Kyd a její chladné orchestrální a sborové motivy daly hře charakteristický tón, který si série drží dodnes, a spolu se strohým, téměř sterilním výtvarným pojetím vytvářejí dojem, že hráč nesleduje hrdinu, ale nástroj.

Dobové recenze byly rozpolcené, chválily nápad, atmosféru a svobodu, ale kritizovaly nepříjemné ovládání, chybějící ukládání a nevyrovnanou obtížnost. Přesto se hra prodávala dobře a založila jednu z nejdéle běžících stealth značek vůbec, jejíž pozdější díly její myšlenky vybrousily do dokonalosti. Dnes působí první Hitman drsně a nepřívětivě, ale jeho základní nápad je stále čitelný a některé mise si zaslouží prohlédnout i po letech.

Proč hrát: Kdo chce vidět počátky jedné z nejdéle běžících stealth značek, ať zkusí první Hitman – ovládání je drsné a nepřívětivé, ale základní nápad je čitelný a některé mise stojí za návštěvu i po letech.

Hra 76 z 229 pro PC / Pentium a Windows 9x

Ze stejné série Hitman →