Tom Clancy's Rainbow Six

Tom Clancy's Rainbow Six postavil dobovou akční scénu na hlavu tím, že z rychlé řežby udělal chladnou plánovací úlohu. Hráč velí mezinárodní protiteroristické jednotce, která zasahuje v továrnách, na ropných plošinách, v letadlech nebo ve velvyslanectvích, a před každou misí prochází nákresy budov, sestavuje týmy, vybírá výzbroj a kreslí jim trasy postupu s příkazy typu počkat na signál nebo vyrazit dveře. Teprve pak akce začíná a obvykle trvá kratší dobu, než trvalo plánování. Jedna dobře umístěná dávka znamená konec pro nepřítele i pro hráče, protože zdraví prakticky neexistuje a zásah je smrtelný.

Právě tahle křehkost dělá z každého rohu rozhodnutí. Postup je pomalý, hráč naslouchá krokům, otvírá dveře po centimetrech a používá optiku pod dveřmi, přičemž pořád sleduje, co dělá druhý tým na jiné straně budovy. Když se něco pokazí, dá se přepnout do pohledu kteréhokoli člena jednotky a převzít jeho roli. Mise s rukojmími přidávají další tlak, protože zabitý civilista znamená neúspěch. Technicky hra běžela na běžných počítačích konce devadesátých let, s podporou akcelerace, střízlivými texturami a minimem hudby, protože ticho a ruch prostředí jsou tu funkční součástí napětí.

Ohlas byl silný a Rainbow Six odstartoval celou vlnu taktických stříleček i dlouhou značku, která se drží dodnes. Hra ukázala, že realističtější přístup má publikum, a její dědictví je vidět v každé pozdější akci, kde smrt přichází po jednom zásahu a kde hráč velí spolubojovníkům. Vyšel k ní datadisk s dalšími misemi a brzy nato i propracovanější pokračování. Dnes je Rainbow Six drsný, ale poctivý zážitek pro hráče, kterým nevadí opakování mise od začátku. Plánovací obrazovka působí archaicky a inteligence spolubojovníků občas zklame, samotné napětí ale nezestárlo vůbec.

Proč hrát: Pro hráče, kterým nevadí opakovat misi od začátku, nabízí drsný a poctivý taktický zážitek, jehož napětí z jednoho smrtelného zásahu nezestárlo vůbec.