Might and Magic VI: The Mandate of Heaven

Might and Magic VI: The Mandate of Heaven přivedl v roce 1998 starou a váženou RPG sérii do plně trojrozměrných světů, aniž by přitom obětoval to, co ji dělalo osobitou. Hráč sestavuje čtyřčlennou družinu, kterou pak ovládá jako jeden celek při průchodu otevřeným kontinentem Enroth. Prozkoumávání je zcela volné, takže už od začátku lze zabloudit do oblasti, kde jsou nepřátelé o několik řádů silnější. Souboj má chytrý dvojrežim: probíhá v reálném čase, ale kdykoli jej lze přepnout do tahového módu, což umožňuje přesně dávkovat kouzla a útoky i v náporu velkých skupin příšer.

Po technické stránce hra použila engine s trojrozměrným terénem a budovami, ale s nepřáteli a předměty vykreslenými jako sprity, což byla v roce 1998 rozumná volba pro počítače bez silné 3D karty. Výsledek běžel na běžných sestavách s Windows 95 a nabídl obří, souvislé mapy s denní dobou, počasím a kobkami, které se často táhnou dlouhé hodiny. Výtvarně jde o barevnou, místy až pohádkovou fantasy, jež se nebojí sci-fi prvků ukrytých pod povrchem světa. Hudba pracuje s melodickými tématy pro jednotlivé kraje a chrámy a výrazně pomáhá odlišit jednotlivé oblasti od sebe, takže si hráč mapu pamatuje i podle zvuku.

Dobové přijetí bylo velmi vstřícné, protože hra nabídla rozsah, který se v té době hledal těžko, a klasický pocit objevování bez vodicích šipek. Kritika upozorňovala na opakující se návrh některých kobek a na to, že závěrečné části působí přehnaně dlouze, převažoval ale obdiv ke svobodě pohybu. Série na úspěch navázala dalšími díly a upevnila si místo vedle jiných velkých značek osmdesátých a devadesátých let. Dnes je to hra pro trpělivé: chce mapování, poznámky a ochotu ztratit se, na oplátku ale nabídne pocit skutečného dobrodružství bez ruky, která by hráče vodila.

Proč hrát: Hra pro trpělivé, kdo neváhá mapovat a ztrácet se bez vodicích šipek — odměnou je pocit skutečného dobrodružství, jaký nabídne jen málo novějších RPG.