Ultima Online

Ultima Online otevřel v roce 1997 bránu do trvale běžícího online světa ve chvíli, kdy většina hráčů ještě připojovala počítač modemem. Tisíce lidí zde současně obývaly kontinent Britannia, kde neexistovaly klasické úrovně postavy, ale systém dovedností, které rostly tím, co hráč skutečně dělal. Bylo možné žít jako kovář, rybář, krejčí, horník nebo léčitel, stavět si vlastní dům na volném pozemku a obchodovat s ostatními. Právě tahle snaha simulovat fungující společnost, včetně ekonomiky a rizika, že vás jiný hráč připraví o veškerý majetek, dělala ze hry něco víc než jen soubojové dobrodružství s příšerami.

Technicky šlo o dvourozměrný izometrický klient, který se vědomě držel skromných nároků, aby hru mohl hrát kdokoli s běžným Pentiem a pomalým připojením. Svět byl přitom mimořádně interaktivní: předměty šlo pokládat na zem, kombinovat, vyrábět z nich další věci a nechávat je ležet tam, kde je hráč zapomněl. Vizuálně jde o teplý, ručně kreslený styl, který zestárl lépe než rané trojrozměrné pokusy o totéž. Zvuk je střídmý, o to víc ale vynikají melodie převzaté a rozvinuté z tradice série Ultima, které světu dodávají pocit domova a spojují jej se staršími díly.

Dobově šlo o průlom, protože hra ukázala, že předplatné za přístup do sdíleného světa může fungovat jako obchodní model. Zároveň se stala učebnicí problémů, které online světy přinášejí, od zabíjení hráčů hráči přes ekonomickou inflaci až po nutnost zásahů správců. Pozdější tituly z ní čerpaly přímo i nepřímo a mnoho jejich řešení vzniklo jako reakce na to, co se v Britannii nepovedlo. Dnes je Ultima Online zajímavá především jako historický dokument a jako hra pro ty, kdo chtějí svobodu bez úkolových šipek. Oficiální servery navíc běží dodnes a komunita zůstává překvapivě živá.

Proč hrát: Zajímavá především jako historický dokument a jako hra pro ty, kdo chtějí svobodu bez úkolových šipek — a oficiální servery i komunita žijí překvapivě živě dodnes.