The Operative: No One Lives Forever

The Operative: No One Lives Forever je špionážní akce, která si ze šedesátých let a filmů s tajnými agenty dělá legraci, aniž by přestala být dobrou hrou. Hráč se ujímá agentky Cate Archer, která se z pozice řadové zaměstnankyně tajné organizace propracuje k odhalení spiknutí, a cestou navštíví Maroko, Německo, potápějící se loď, sibiřskou základnu i orbitální stanici. Mise kombinují plížení, přestřelky a plnění cílů, přičemž hra hráče nikdy netlačí do jediného řešení: dá se proplížit kolem stráží, odposlouchávat rozhovory, otevírat zámky nebo prostě vytáhnout zbraň a jít nahlas.

Charakter hře dodávají gadgety, tedy naslouchátko v pudřence, sponka do vlasů na otevírání zámků, parfém s uspávacím plynem nebo zapalovač, který funguje jako svářečka. Dialogy nepřátelských stráží patří k tomu nejzábavnějšímu, co v žánru vzniklo, protože jsou psané jako drobné komické scénky a hráč je slyší jen tehdy, když si dá práci s tichým postupem. Technicky hra stavěla na enginu LithTech, který zvládl rozlehlé venkovní scény, barevné prostředí a slušné animace postav, a přestože na tehdejších počítačích uměla být náročná, vizuální styl s výraznými barvami a grafickým designem ve stylu dobových plakátů zestárl dobře. Hudba se špionážním jazzem a beatovými motivy dotváří celek.

Kritika hru přijala nadšeně a řadila ji mezi nejlepší tituly roku, komerční výsledky ale zdaleka neodpovídaly ohlasu. Přesto si získala oddané publikum, dočkala se pokračování a dodnes se objevuje v debatách o hrách, které si zaslouží návrat. Její vliv je vidět v akcích, které míchají humor, styl a volbu postupu místo strohého realismu. Dnes je to jedna z nejcharismatičtějších stříleček éry, jen s dobovými nešvary, jako je občas tuhá obtížnost nebo mise, kde stačí jedna chyba a je konec.

Proč hrát: Pro hráče toužící po charismatické, vtipné a stylové střílečce s volbou postupu, i s dobovými nešvary jako tuhá obtížnost nebo mise bez prostoru pro chybu.