EverQuest

EverQuest znamenal pro žánr MMORPG v roce 1999 podobný skok, jaký o pár let dřív udělal Doom pro akční hry z pohledu první osoby – najednou tu byl trojrozměrný svět, ve kterém se současně pohybovaly tisíce hráčů, a ne jen hrstka textových příkazů jako u předchozích MUD her. Hráč si vytvořil postavu z několika ras a povolání, vydal se do rozlehlého Norrathu a strávil hodiny zabíjením příšer, sbíráním kořisti a plněním úkolů, ale hlavní náplní hry bylo hlavně budování skupiny – bez spolehlivých spojenců se dalo v nebezpečnějších oblastech jen těžko přežít. Postup byl záměrně pomalý a namáhavý, což hráče nutilo trávit celé večery v jedné lokaci a spoléhat se na cizí lidi, se kterými se seznamovali přímo ve hře.

Technicky hra běžela na enginu, který uměl vykreslovat rozsáhlé venkovní lokace i temné podzemní kobky, což na tehdejší hardware kladlo nemalé nároky – noví hráči si často stěžovali na dlouhé načítání a nutnost upgradovat grafickou kartu i připojení k internetu. Atmosféru dotvářela melancholická hudba a permanentní pocit, že svět existuje a žije dál i bez přihlášeného hráče, včetně rizika, že po smrti postava ztratí zkušenosti a musí si pro své vlastní tělo doběhnout zpátky do dungeonu, což hru řadilo mezi citelně tvrdší zážitky své doby.

EverQuest se rychle stal fenoménem a na několik let definoval, jak má vypadat online RPG se zpoplatněným předplatným – konkurenti jako Asheron's Call ho následovali jen o pár měsíců. Hráčská komunita kolem něj vytvořila i jedny z prvních rozsáhlých fanouškovských databází, průvodců a diskusních fór, které se staly vzorem pro pozdější online hry. Dnes hru připomínají hlavně veteráni MMO scény, kterým se stýská po pomalejším, nebezpečnějším a sociálnějším pojetí online světa, než jaké nabízejí moderní tituly, a mnozí jej dodnes označují za jeden ze zakládajících kamenů žánru.

Proč hrát: Pro veterány MMO scény, kterým se stýská po pomalejším, nebezpečnějším a sociálnějším pojetí online světa, zůstává EverQuest jedním ze zakládajících kamenů celého žánru.