Nintendo NES – fotografieNintendo · 1983

Herní konzole

Nintendo NES

Nintendo Rok 1983 120 her 38 s komentářem

Historie & kontext

Když v polovině osmdesátých let ležel severoamerický herní trh v troskách, málokdo by vsadil na to, že právě videohry znovu ovládnou dětské pokoje celého světa. Krach roku 1983, zahlcení obchodů nekvalitními tituly a symbolický pohřeb neprodaných kazet ET v texaské poušti vyslaly jasný signál: zábava na televizní obrazovce je vyřízená móda. A pak přišlo Nintendo. Jeho Famicom (Family Computer), který se v Japonsku objevil v roce 1983, a jeho západní redesign NES (Nintendo Entertainment System, USA 1985, Evropa 1986/87) celé odvětví doslova vzkřísily.

Klíčem nebyla jen technika, ale především kontrola kvality. Nintendo zavedlo přísný licenční systém se slavnou pečetí „Nintendo Seal of Quality" a omezovalo počet titulů, které směl vydavatel ročně uvést — přímá reakce na to, co trh předtím zabilo. Přibalený Super Mario Bros. pak ukázal, jak má vypadat dokonalá plošinovka, a stal se synonymem pro hry vůbec. Konzole se nakonec prodalo přes 60 milionů kusů a vychovala celou generaci hráčů i tvůrců.

Japonský Famicom z roku 1983
Japonský Famicom z roku 1983

Technika: grafika a zvuk

Srdcem NES je osmibitový procesor Ricoh 2A03 (v PAL verzi 2A07), postavený na jádru kompatibilním s MOS 6502, do kterého Nintendo integrovalo i zvukovou jednotku. Běží zhruba na 1,79 MHz (NTSC). O obraz se stará samostatný grafický čip PPU (Picture Processing Unit), který zvládá rozlišení 256×240 bodů. Z celkové palety 54 použitelných barev (často se uvádí 64 hodnot, z nichž část se opakuje) lze na obrazovku dostat až 25 barev najednou, rozdělených do palet po čtyřech.

PPU obstarává hardwarové sprity — maximálně 64 spritů celkem a 8 na jeden řádek, což je důvod, proč ve starších hrách sprity při přetížení blikají. Samozřejmostí byl hladký hardwarový scrolling pozadí, který Super Mario Bros. proslavilo.

Zvukový čip nabízí pět kanálů: dva pulzní (obdélníkové) kanály, jeden trojúhelníkový pro basy, šumový kanál pro perkuse a jednoduchý kanál pro vzorkovaný zvuk (DPCM). Charakteristické „blip" melodie skladatelů jako Koji Kondo se navždy zaryly do kolektivní paměti. Mnoho kazet navíc obsahovalo přídavné mappery — čipy, které rozšiřovaly adresování paměti i možnosti grafiky a zvuku. Proto pozdní hry jako Kirby's Adventure nebo Mega Man 3 vypadají a znějí výrazně lépe než rané tituly.

Famicom s přídavným Disk Systemem
Famicom s přídavným Disk Systemem

Propojení a periferie

NES měl bohaté příslušenství. Ke konzoli patřil světelný pistolový ovladač Zapper (legendární Duck Hunt) a robot R.O.B., který měl spíše marketingovou roli při uvedení na trh. Pro více hráčů existoval adaptér NES Four Score (a v Japonsku zásuvky pro ovladače přímo na Famicomu).

Famicom se od NES lišil i konektory: měl pevně připojené ovladače, z nichž druhý nesl mikrofon, a rozšiřující port pro periferie jako disketovou jednotku Famicom Disk System. V Japonsku fungoval i Famicom Modem pro online služby. Severoamerický NES posílal obraz přes RF modulátor nebo kompozitní AV výstup; pozdější model AV Famicom přidal kvalitnější kompozitní signál.

Model NES-101 s ovladačem „bone“
Model NES-101 s ovladačem „bone“

Modely a revize

Původní americký NES (model NES-001) měl ikonickou „toaster" konstrukci s předním zásuvným slotem a přítlačným mechanismem ZIF. Právě tento mechanismus byl po letech příčinou nechvalně známého blikání obrazu, protože kontakty oxidovaly.

V roce 1993 vyšel kompaktní redesign NES-101 (tzv. „top loader") s horním slotem, který problémy s kontakty odstranil, ovšem postrádal kompozitní výstup. V Japonsku Nintendo roku 1993 vydalo elegantní AV Famicom (HVC-101). Mnohem později se objevila i miniaturní NES Classic Edition (2016) s emulovanými hrami.

Klony a varianty

NES patří k nejvíce klonovaným konzolím vůbec. Po světě, zejména ve východním bloku a Asii, kolovaly nelicencované famiclony. Ve střední a východní Evropě byl nejznámější Pegasus — famiclon prodávaný od přelomu osmdesátých a devadesátých let, který se i v Československu stal pro mnoho dětí první konzolí vůbec, protože originální Nintendo bylo nedostupné a drahé. Tyto klony využívaly hardware kompatibilní s Famicomem a často přicházely s mnohaherními kazetami.

Dnešní scéna

Emulace NES je dnes naprosto vyřešená — přesné emulátory jako Mesen nebo jádra Nestopia a FCEUX (často v rámci RetroArch) běží i na nejslabším hardwaru. Zároveň je domácí homebrew scéna NES patrně nejživější ze všech retro platforem. Nástroje a komunita dozrály natolik, že vznikají hry jako Micro Mages nebo Lizard, které vypadají i hrají lépe než většina dobových titulů — a vycházejí dokonce na skutečných kartridžích. Pro spoustu tvůrců zůstává NES vysněnou platformou právě kvůli těm „krásným omezením", která nutí k chytrému a poctivému designu.

Hry na platformě (120)