Code Name: Viper

Code Name: Viper patří mezi hry, které se snaží nabídnout divákovi trochu od všeho. Capcom v roce 1990 postavil titul o agentovi bojujícím proti drogovému gangu tak, že jednotlivé úrovně střídají zcela odlišné herní mechaniky – jednou jde o klasický plošinovkový průchod s přestřelkami, jindy se hráč ocitne na motorce v pronásledovací sekvenci připomínající závodní hru, a v dalších pasážích drží zbraň z pohledu, který se blíží on-rails střílečce. Přechody mezi jednotlivými styly navíc přicházejí bez varování, takže si hráč nikdy nemůže být jistý, jaký typ výzvy ho čeká za rohem.

Právě tahle nesourodost je to, co si hráči na Code Name: Viper pamatují nejvíc. Hra nedává hráči čas si zvyknout na jeden systém ovládání, než ho vymění za jiný, což z ní dělá zajímavou ukázku experimentování s žánry na konci osmdesátých a začátku devadesátých let. Vizuálně titul těží z typické capcomovské grafiky té doby – čisté sprity, čitelné pozadí a plynulá animace hlavní postavy, i když samotné herní tempo je nerovnoměrné a obtížnost místy prudce stoupá. Hudební doprovod drží krok s akčním tempem a v jednotlivých sekvencích se citelně mění podle toho, jaký herní styl zrovna probíhá, což pomáhá odlišit jednotlivé úseky od sebe.

Pro sběratele a fanoušky NES knihovny je Code Name: Viper zajímavý především jako doklad toho, jak si vývojáři v raných devadesátých letech pohrávali s mísením žánrů uvnitř jedné hry, než se konzolová produkce ustálila do jasně definovaných kategorií. Dnešní pohled na hru tak funguje trochu jako archeologie žánrového experimentování, kdy ještě nebylo jasné, co přesně od akční hry na konzoli hráči očekávají.

Proč hrát: Kvůli neobvyklému střídání žánrů uvnitř jediné hry, které action tituly té doby málokdy nabízely.