RoboCop 3

Zatímco Amiga, Atari ST a MS-DOS dostaly od Digital Image Design ambiciózní směs pěti herních stylů postavenou na vlastním 3D enginu, verzi RoboCopa 3 pro NES svěřil Ocean Software úplně jinému studiu – britskému Probe Software, které o rok později hru navrhlo od základu jinak, přizpůsobenou omezením osmibitové konzole a jejího slabšího hardwaru.

Probe rozdělilo hru do dvou zřetelně odlišných částí. Úvodní úsek je pojatý jako střelnice z pohledu zezadu ve stylu Operation Wolf, kde hráč míří zaměřovacím křížem na nepřátele vybíhající do popředí obrazovky – podobná mechanika se mihla i v arkádové verzi RoboCopa 2 od Data East, ale tady tvoří jen úvodní část celé hry. Po ní hra přechází do klasické postranní plošinovky, kde RoboCop prochází úrovněmi Detroitu, střílí do několika směrů a řeší krátké soubojové pasáže zblízka – tedy blíž tomu, jak fungoval už první díl série na počítačích z roku 1988, než ambiciózní verzi Digital Image Design pro výkonnější stroje.

Tohle rozdělení na dvě odlišné herní části v rámci jedné cartridge dělá z NES verze samostatný kus práce, nezávislý na tom, co ve stejném období vznikalo pro výkonnější domácí počítače. Namísto simulace řízení vozidla nebo letu s jetpackem, jak to nabízela verze Digital Image Design, musel Probe najít úspornější řešení odpovídající hardwaru NES, a zvolil kombinaci dvou žánrů místo pěti různých herních stylů. Ocean Software v té době běžně svěřovalo verze pro americký trh a osmibitové konzole jiným partnerským studiím, než která pracovala na verzích pro evropské domácí počítače, a RoboCop 3 je toho typickým příkladem.

Proč hrát: NES verze RoboCopa 3 je zajímavá jako zcela jiné pojetí téže licence než počítačová verze – kompaktnější mix střelnice a plošinovky navržený jiným studiem pro slabší hardware, ne zjednodušený přepis Amiga verze.