Pac-Man
Žluté kolečko s nenasytnou chutí po tečkách se stalo jednou z nejikoničtějších postav v dějinách zábavního průmyslu a verze pro Nintendo NES přinesla tenhle automatový fenomén až do obýváků. Pac-Man je čistá esence arkádové hratelnosti: bludiště plné teček, čtyři barevní duchové, kteří vás pronásledují, a velké energizéry v rozích, po jejichž pozření se role obrátí a vy můžete strašidla na chvíli polykat.
Původní automat vytvořila japonská společnost Namco a navrhl ho tým kolem Tóru Iwataniho, který chtěl hru vhodnou i pro ženské publikum v době, kdy automatovým hernám vládly střílečky. Inspirace pizzou s vykrojeným dílkem dala vzniknout tvaru hlavního hrdiny. Domácí konverze pro osmibitový Nintendo Entertainment System musela skousnout slabší hardware a menší rozlišení, takže grafika je hrubší než v automatu, ale jádro hry zůstalo věrné.
Kouzlo Pac-Mana tkví v jednoduchosti, kterou pochopíte za vteřinu, ale dokonale ovládnete až po stovkách her. Každý ze čtyř duchů má svůj vlastní vzorec chování, a tak zkušení hráči dokáží jejich pohyb předvídat a proplétat se bludištěm s chirurgickou přesností. Mezi úrovněmi se objevují krátké humorné animace, takzvané intermezzo, které ve své době působily jako malé odměny za hráčovu vytrvalost.
Kulturní dopad Pac-Mana je obrovský. Postava se objevila na tričkách, v kreslených seriálech i v populární hudbě a stala se symbolem zlaté éry videoher z počátku osmdesátých let. Franšíza dala vzniknout desítkám pokračování a variací, od Ms. Pac-Man po moderní 3D verze, a samotný motiv labyrintu s pronásledovateli ovlivnil nespočet dalších titulů.
Na NES si Pac-Mana zahrajete jako pohodlnou domácí variantu klasiky, kterou znají i lidé, kteří se o videohry nikdy nezajímali. Je to titul, který funguje napříč generacemi a u kterého stačí pár vteřin, aby pochopil pravidla i úplný začátečník.
Proč hrát: Nesmrtelná arkádová klasika, kterou pochopíte okamžitě a vracíte se k ní pořád dokola pro tu dokonalou honičku v bludišti.
Hra 49 z 120 pro Nintendo NES
Tentýž titul jinde (5)
Arkádový originál od Namka z roku 1980 definoval žánr labyrintových her jasnými barvami, plynulým pohybem duchů i charakteristickou znělkou na úvod. Verze pro Atari 5200 dopadla mnohem lépe než pověstně nepovedený port pro Atari 2600 a bludišti i barvám se přiblížila slušně. Na Commodoru 64 a MSX hru provázela jednodušší, čipová hudba a o něco hranatější grafika, princip bludiště ale zůstal neporušený. Verze pro NES od Namka patří k věrnějším konverzím se stabilním tempem hry i rozeznatelnými duchy. Žádná domácí verze ale plně nenahradí pocit z originálního automatu.