Kid Icarus

Z řecké mytologie si Nintendo vypůjčilo okřídleného hrdinu a poslalo ho do pekel — ovšem ne dolů, nýbrž vzhůru. Kid Icarus patří mezi nejnáročnější a svého času nejpodceňovanější tituly raného NES, přitom vyrostl z přesně té samé dílny a ve stejnou dobu jako legendární Metroid.

Není to náhoda. Hra vznikla v Nintendo R&D1 a běží na příbuzném enginu jako Metroid, jen místo klaustrofobních chodeb planety Zebes nabízí vertikální stoupání k nebesům. Hrdina Pit, lučištník s andělskými ambicemi, šplhá vzhůru obrazovku za obrazovkou, sbírá vylepšení a srdce, za která u obchodníků nakupuje. To stoupání je samo o sobě mechanikou: spadnout dolů z dohledu znamená smrt, takže každý skok je malé drama.

Čím hra vyniká, je její nekompromisní obtížnost a struktura. Vertikální úseky střídají boční dungeony s mapou a bossy, mění se tempo i nároky na hráče. Pit začíná slabý a zranitelný, postupem hry ale zesílí natolik, že na vrcholu už čelí samotné bohyni temnoty. Tahle křivka — od bezmoci k triumfu — patří k tomu, proč si hru fanoušci pamatují.

Dlouhá léta byl Kid Icarus spíš poznámkou pod čarou v Nintendí historii, kuriozitou ze stínu velkých značek. Comeback přišel později a velkolepě: díky postavě Pita ve hrách Super Smash Bros. a zejména díky modernímu dílu Kid Icarus: Uprising na 3DS získala značka nový kultovní status a celou generaci nových fanoušků, kteří k originálu dohledali cestu zpětně.

Dnes se na osmibitový original dívá s respektem — jako na drsnou, ambiciózní hru, která si vzala mytologii vážně a hráče nešetřila. Je to titul pro ty, kdo mají rádi výzvu a nebojí se umírat.

Proč hrát: Náročná, atmosférická plošinovka ze zlaté éry Nintenda, která stojí u kořenů metroidvanií a dnes konečně sklízí zaslouženou úctu.