Ice Climber

Ice Climber patří k základním kamenům rané éry NES — je to jedna z těch prostých, ale nesmírně charakterních her z roku 1985, které definovaly, jak vypadala zábava na začátku videoherní éry na této konzoli. Dvojice horolezců Popo a Nana se šplhá stále výš zasněženými horami, patro po patře, vstříc vrcholu, kde na ně čeká létající pták Condor. Hra vyšla i jako arkádový automat v rámci Nintendo Vs. System, což bylo pro řadu prvních titulů NES éry běžné, a i tahle mincová verze si zachovala stejnou náročnou výzvu jako doma.

Hratelnost je založená na svislém postupu: kladivem rozbíjíš ledové stropy nad hlavou, abys prorazil cestu do dalšího patra, a přitom uhýbáš ledním medvědům, tuleňům a padajícím ledovým krám. Obrazovka navíc obtáčí doleva a doprava, takže hráč může postavu poslat mimo jeden okraj a nechat ji vyjít z druhého, což byl na tehdejší dobu nezvyklý designový trik. Skákání je záměrně těžkopádné a přesné načasování skoků na mizející platformy dělá z hry pořádnou výzvu — Ice Climber nikdy nešetřil hráčovou trpělivostí. K dispozici je i kooperativní režim pro dva, který je stejně tak o spolupráci jako o vzájemném podrážení, a mezi patry čeká bonusová chvilka na sbírání zeleniny padající z nebe.

Dnes je hra známá hlavně díky tomu, že se Popo a Nana stali bojovníky v sérii Super Smash Bros. počínaje dílem Melee, čímž si získali úplně novou generaci fanoušků, kteří leckdy netuší, z jaké skromné NES klasiky postavy pocházejí — dvojice se ostatně objevila i v hostující roli mezi minihrami na Wii U, což jen potvrzuje, jak dlouho si ji Nintendo opatrovalo v záloze pro drobné crossover pocty. Pro retro hráče zůstává Ice Climber milou připomínkou doby, kdy jednoduchý nápad a tuhá obtížnost stačily k tomu, aby se hra zapsala do historie Nintenda, a hraje se dobře i dnes coby krátká, soustředěná výzva.

Proč hrát: Fanoušci Super Smash Bros., kteří netuší, odkud Popo a Nana pocházejí, i pamětníci hledající krátkou soustředěnou výzvu ocení tuhle skromnou NES klasiku postavenou na tuhé obtížnosti.