Micro Machines
Tužka jako rampa, snídaňový stůl jako okruh a vana plná vody jako vodní hazard. Micro Machines vzaly závodění z velkých okruhů a přenesly ho do říše maličkých autíček, která se proháněla po každodenních předmětech ve vaší domácnosti.
Hra využívá pohled shora a staví na nápadu, že závodíte s drobnými hračkami v obřím světě běžných věcí. Trasy vedou po kuchyňských linkách, biliárových stolech či zahradních cestičkách, kde každý kousek tužky nebo rozlitá tekutina mění průběh závodu. Princip vyřazení, kdy soupeře necháte zaostat za okrajem obrazovky, dělal z každého kola napínavý souboj o pozice.
Micro Machines vznikly podle stejnojmenné značky miniaturních hraček a na NES je portovalo studio Codemasters, britská firma proslulá nápaditými tituly. Hra vyšla na začátku 90. let a ukázala, že i na stárnoucí osmibitové konzoli se dá vykouzlit svěží a originální zážitek.
Kulturně se série proslavila především díky režimu pro více hráčů, kde se na jedné obrazovce strhávaly nelítostné bitvy mezi kamarády. Tahle pospolitá zábava z Micro Machines udělala vyhledávaný titul a značka se postupně rozrostla do řady pokračování na mnoha platformách.
Kouzlo spočívalo v kontrastu drobných autíček a obřího světa, který dával běžným předmětům úplně nový rozměr. Najednou byl rozsypaný cukr nebezpečnou pastí a žehlicí prkno divokým skokanským můstkem.
Díky tomu zůstávají Micro Machines jedním z nejoriginálnějších závodních nápadů své éry.
Proč hrát: Závodění s mrňavými autíčky po kuchyňském stole, které proměnilo všední předměty v adrenalinové tratě a exceluje v souboji s kamarády.
Hra 65 z 120 pro Nintendo NES
Tentýž titul jinde (3)
Micro Machines na Nintendo NES vyšly bez licence Nintenda – vydavatel Codemasters obešel ochranný čip konzole vlastním řešením, což tehdy byla vzácnost. Hra i tak nabídla svižné dělené obrazovky pro více hráčů a nápaditý pohled shora na tratě mezi domácími předměty. Pozdější verze pro Super Nintendo těží z výkonnějšího hardwaru: barvy jsou pestřejší, scrolling plynulejší a zvukový doprovod díky lepšímu čipu bohatší, i když základní hratelnost zůstává věrná originálu. Kdo chce vidět hru v nejhezčí grafické podobě, sáhne po SNES; NES verze láká spíš jako historická kuriozita bez oficiálního požehnání Nintenda.