Game Boy Advance – fotografieNintendo · 2001

Kapesní konzole

Game Boy Advance

Nintendo Rok 2001 170 her 31 s komentářem

Historie & kontext

Když Nintendo v roce 2001 vypustilo do světa Game Boy Advance, neudělalo jen další krok v dynastii kapesních konzolí — udělalo skok přes celou generaci. Tam, kde Game Boy a Game Boy Color stavěly na osmibitovém srdci ze sklonku osmdesátých let, přinesl GBA výkon, který se v praxi dotýkal úrovně domácího Super Nintenda. Najednou bylo možné nosit v kapse hry, jež dřív vyžadovaly televizi a velkou konzoli pod ní: porty klasik ze SNES, rozsáhlá japonská RPG, plnohodnotné metroidvanie s desítkami hodin obsahu. Prodalo se přes 80 milionů kusů a knihovna GBA dodnes patří k tomu nejlepšímu, co přenosné hraní nabídlo.

Důležitým trumfem byla i zpětná kompatibilita: do širokého slotu GBA šly zasunout jak kartridže Game Boy, tak Game Boy Color, takže konzole fungovala jako jedna velká kapesní Nintendo herna sahající až k roku 1989. Vedle toho hostila vlastní klenoty — trojici Castlevanií (vrcholem je Aria of Sorrow), Metroid Zero Mission a Fusion, Golden Sun, Advance Wars, sérii Mario & Luigi a Fire Emblem, který se právě díky GBA poprvé dostal na Západ.

První model GBA v barvě Indigo
První model GBA v barvě Indigo

Technika: grafika a zvuk

Srdcem konzole byl 32bitový procesor ARM7TDMI taktovaný na zhruba 16,8 MHz, doplněný o starší jádro Z80 (Sharp LR35902) pro zpětnou kompatibilitu se starými hrami. Displej měl rozlišení 240 × 160 pixelů a uměl zobrazit až 32 768 barev z palety přes 32 tisíc odstínů. To byl proti šedivému Game Boyi propastný rozdíl.

Grafický hardware nabízel několik režimů. V tile-based režimech zvládal až čtyři vrstvy pozadí s nezávislým scrollingem a typicky 128 spritů. Skutečnou pýchou byl ale takzvaný Mode 7 styl — afinní transformace, tedy rotace a škálování pozadí i spritů přímo v hardwaru. Díky tomu vznikaly pseudo-3D efekty, otáčející se mapy a zoomy, které na čistě softwarové úrovni nešly. Pro 2D grafiku to byl mimořádně schopný stroj.

Zvuk byl hybridní. GBA zdědil čtyři klasické kanály z původního Game Boye (dva pulzní, jeden vlnový a šumový), které doplnil o dva nové 8bitové PCM (DMA) kanály pro přehrávání digitálních samplů. Hudbu i digitalizované zvuky tak bylo možné míchat dohromady, byť výsledek měl typicky lehce "stlačený" charakter daný omezenou pamětí a vzorkovací frekvencí. Přesto vznikla řada nezapomenutelných soundtracků.

Propojeni a periferie

Pro hraní více hráčů sloužil Game Link kabel: propojit šlo až čtyři konzole a v některých titulech stačila jediná kartridž pro režim více hráčů (tzv. single-pak). Nezbytností byl link kabel i pro výměnu a souboje v Pokémonech.

Nintendo nabízelo i Wireless Adapter (bezdrátový adaptér) přibalovaný hlavně k Pokémon FireRed/LeafGreen. Zajímavým mostem byl GBA–GameCube link kabel, který propojoval handheld s domácí konzolí — GBA pak sloužil jako druhá obrazovka nebo ovladač (slavně třeba u Final Fantasy Crystal Chronicles či The Wind Waker). Hardwarové hodiny reálného času (RTC) v některých kartridžích, například v Pokémon Ruby/Sapphire, umožňovaly herní cyklus dne a noci.

Originální GBA neměl podsvícený displej a ke správnému osvětlení sloužila řada příslušenství typu Worm Light. Vtip, že nejdůležitější periferií je lampička, měl reálný základ.

Game Boy Micro, poslední model z roku 2005
Game Boy Micro, poslední model z roku 2005

Modely a revize

Úplně první model (AGB-001, 2001) trpěl nechvalně známou vadou: neosvětleným displejem. Hrát se dalo jen za dobrého světla. Nintendo to napravilo modelem Game Boy Advance SP (AGS-001, 2003) se skládací konstrukcí a předním nasvícením (frontlight); pozdější revize AGS-101 dostala výrazně lepší podsvícený (backlit) displej, dnes mezi sběrateli nejžádanější.

Posledním kouskem v rodině byl drobný Game Boy Micro (2005) s krásným podsvíceným displejem, ale za cenu ztráty zpětné kompatibility se starými GB/GBC hrami a menší obrazovky. Pro dnešního hráče na retrokonzoli je mimochodem absence podsvícení u originálu spíš výhodou — moderní displeje ukazují GBA hry mnohem lépe, než to kdy uměl první model.

Dnesni scena

GBA je dnes jednou z nejvděčnějších emulovaných platforem. Vynikající open-source emulátor mGBA běží přesně a nenáročně prakticky na všem — od PC přes RetroArch až po levné čínské handheldy s čipy řady H700, kde hry šlapou naprosto plynule. Pro fanoušky existují i hardwarová FPGA řešení.

Živá je i homebrew a indie scéna: vznikají nové tituly jako Goodboy Galaxy, a to dokonce vydávané na skutečných kartridžích pro originální hardware. Díky kombinaci hloubky JRPG, kvalitní akce a her stavěných pro hraní po kouskách zůstává Game Boy Advance pro retrohráče doslova zlatým dolem — a ceny původních her i konzolí dnes už znatelně rostou.

Hry na platformě (170)