Wolfenstein 3D

Wolfenstein 3D přenáší na Game Boy Advance hru, která je obecně považována za jednoho ze zakladatelů žánru FPS. Hráč se v roli B. J. Blazkowicze probíjí spletí nacistických bunkrů, sbírá klíče, hledá tajné místnosti a likviduje vojáky i bosse pomocí postupně silnějšího arzenálu od nože přes pistoli až po kulomet. Struktura levelů zůstává věrná originálu z roku 1992 – bludiště chodeb s pravoúhlými zdmi, skryté poklady a jednoduchý, ale funkční pocit ze střelby, který dodnes tvoří základ celého žánru.

Stejně jako u dalších raycastingových portů na GBA jde především o technický experiment: enginy z počátku devadesátých let musely být citelně zjednodušeny, aby se vešly na kazetu a běžely plynule na handheldu bez specializovaného grafického čipu. Textury jsou hrubší, počet nepřátel na obrazovce nižší a ovládání přizpůsobené křížovému ovladači místo klávesnice a myši. I tak si hra zachovává základní rytmus průzkumu a přestřelek, který sérii proslavil, a zvuková stránka evokuje atmosféru originálu, včetně rozpoznatelných zvukových hlášek nepřátel.

V době vydání byl port přijímán jako zajímavost spíše pro fanoušky žánru a sběratele než jako plnohodnotný způsob, jak si Wolfenstein 3D užít – ovládání bez myši citelně ubírá na přesnosti a tempu, a hráči zvyklí na PC verzi si museli zvykat na pomalejší, opatrnější tempo postupu. Dnes má hra hodnotu především jako historický artefakt, který dokládá, jak daleko se dala posunout raná FPS technologie na kapesní konzoli, aniž by ztratila základní identitu hry. Pro krátké seance ale pořád funguje jako jednoduchá, přímočará střílečka bez zbytečných komplikací, kde stačí najít klíč a dojít na konec patra, a pro pamětníky nabízí příjemnou dávku nostalgie po žánru, který teprve hledal svou definitivní podobu.

Proč hrát: Pro pamětníky toužící po jednoduché, přímočaré střílečce bez komplikací, kde stačí najít klíč a dojít na konec patra, i s vědomím pomalejšího ovládání bez myši.