Atari · 1985Počítače
Atari ST
Historie & kontext
Když Atari v polovině 80. let uvedlo na trh řadu ST, vstoupil do hry stroj, který okamžitě změnil poměr sil mezi domácími počítači. Pod vedením Jacka Tramiela, jenž do Atari přišel po odchodu z Commodore, vznikl počítač postavený kolem výkonného šestnáctibitového procesoru, a přesto za cenu, kterou si mohla dovolit běžná domácnost. Model 520ST se objevil v roce 1985 a zkratka ST se podle dobového vykládání vztahovala k „Sixteen/Thirty-two" — procesoru Motorola 68000, který pracoval s šestnáctibitovou datovou sběrnicí a vnitřní dvaatřicetibitovou architekturou.
Atari ST se rychle stalo ikonou dvou světů. V domácnostech sloužilo ke hrám a kreslení, v profesionálním prostředí se stalo bezkonkurenčním nástrojem pro hudebníky. Právě ST otevřelo cestu k cenově dostupné počítačové hudbě a jeho dědictví v nahrávacích studiích přežilo samotnou značku o dlouhá léta.
Technika: grafika a zvuk
Srdcem počítače byl procesor Motorola 68000 taktovaný na 8 MHz. Grafiku obstarával čip Shifter ve spolupráci s řadičem MMU a videologikou. ST nabízelo tři grafické režimy: nízké rozlišení 320×200 bodů s 16 barvami, střední rozlišení 640×200 se 4 barvami a vysoké monochromatické 640×400, které vyžadovalo speciální monochromatický monitor a běželo s vyšší obnovovací frekvencí, takže obraz neblikal — to z ST dělalo příjemný stroj pro práci s textem a DTP.
Barevná paleta vycházela ze základních 512 barev (po třech bitech na složku RGB). Na rozdíl od konkurenční Amigy ST postrádalo specializovaný blitter v základní verzi a nemělo hardwarové sprity, takže pohyb objektů a scrolling musel obstarávat procesor. To dlouho znevýhodňovalo ST v arkádových hrách, programátoři ale postupně vyladili triky, které z 68000 vyždímaly maximum.
O zvuk se staral tříkanálový čip Yamaha YM2149 (varianta General Instrument AY-3-8910), schopný tří hlasů obdélníkového průběhu plus generátoru šumu. Pro hru to stačilo, ale skutečnou silou ST bylo něco jiného: vestavěné MIDI porty.
Propojení a periferie
Konektorová výbava ST byla na svou dobu mimořádně bohatá. Standardem byly dva porty MIDI (In a Out/Thru) přímo na základní desce — žádný jiný domácí počítač té doby je neměl integrované. Díky tomu se ST stalo srdcem nesčetných hudebních studií a software jako Cubase nebo Notator zde vznikal nebo slavil první úspěchy.
Dále počítač nabízel sériový a paralelní port, port pro disketovou mechaniku, rozhraní DMA pro pevné disky, dva porty pro joysticky a myš (ST se dodávalo s myší standardně) a RF/monitorový výstup. Disketová mechanika používala 3,5palcové diskety, zpočátku jednostranné 360 KB, později oboustranné 720 KB.
Modely a revize
První 520ST se dodávalo s externí disketovou mechanikou a operačním systémem TOS na disketě. Brzy přišel 520ST+ a hlavně 520STFM (1986), který integroval disketovou mechaniku, modulátor (FM = Floppy + Modulator) a TOS přímo v ROM. Verze 1040STF/STFM zdvojnásobila paměť na 1 MB a stala se nejrozšířenějším modelem.
Pro hudebníky a profesionály vznikl Mega ST v odděleném plochém šasi s oddělenou klávesnicí a volitelným blitterem. Pozdější STE (1989) přinesla zásadní vylepšení: hardwarový blitter, 4096 barev v paletě, hardwarový scrolling a stereo 8bitové DMA zvukové kanály. Vrcholem řady byl výkonnější Mega STE a kompletně přepracované Atari Falcon030 (1992) s procesorem 68030 a signálovým procesorem Motorola DSP56001, které už ale přišlo příliš pozdě.
Klony a varianty
Přímé klony Atari ST prakticky nevznikaly — architektura kolem TOS a vlastních čipů se nedala snadno napodobit jako u jednodušších osmibitů. Existovaly však profesionální nástavby a turbo karty od třetích stran a v segmentu náhrad TOS i alternativní operační systém MagiC.
V Československu se ST kvůli vysoké ceně a embargu na techniku rozšířilo méně než osmibitové počítače. Zatímco ZX Spectrum mělo svého tuzemského klona v podobě Didaktiku a osmibitová Atari sem proudila ve velkém, šestnáctibitové ST patřilo spíše k vysněnému importu pro nadšence a hudebníky, kteří ocenili jeho MIDI schopnosti. Skutečnou doménou ST byla západní Evropa, zejména Německo, kde se prosadilo i v kancelářích.
Dnešní scéna
Atari ST žije dál díky vyspělým emulátorům. Mezi nejoblíbenější patří Hatari (postavený na přesné emulaci hardwaru) a Steem SSE, oba umožňují spouštět dobový software i hry z disketových obrazů. Komunita kolem ST zůstává aktivní: vznikají nové hry, dema na demoscéně a hardwarové rozšiřující karty jako UltraSatan nebo řešení nahrazující disketovou mechaniku flash pamětí. Klasiky typu Dungeon Master — který se na ST stal jedním z nejprodávanějších titulů vůbec — nebo svébytné Llamatron a Oids od Jeffa Mintera si dodnes najdou své hráče. Atari ST tak zůstává nejen muzejním exponátem, ale živou platformou s vlastní oddanou scénou.
Hry na platformě (72)
Dungeon Master
Real-time dungeon crawler z roku 1987, který předefinoval, jak vypadá počítačové RPG.
Carrier Command
Hybrid akce a strategie z roku 1988 o velení letadlové lodi proti soupeřově flotile.
Another World
Kultovní cinematická adventura beze slov; jedno z nejslavnějších intro v dějinách her.
Xenon 2: Megablast
Vertikální shoot 'em up s remixem Megablast od Bomb the Bass a organickými světy.
Ghouls 'n Ghosts
Pekelně těžké pokračování Ghosts 'n Goblins; dvojitý skok a zbroj od Capcomu, 1988.
Blood Money
Střílečka od DMA Design (později GTA) s mixem horizontálního a vertikálního scrollování.
Žádná hra v tomto žánru.