International Karate +
Dvě postavy proti sobě, klid před úderem a pak exploze pohybu, kdy o vítězství rozhodne jediná dobře načasovaná kopa. International Karate + dovedlo soubojové umění na domácích počítačích k elegantní dokonalosti a na Atari ST nabídlo jedno z nejčistších a nejvybroušenějších pojetí bojové hry. Bylo to dílo, které žánr posunulo nad rámec pouhého mlácení tlačítek.
Proti starším bojovkám přineslo International Karate + zásadní novinku, totiž souboj tří bojovníků najednou. V ringu jste se museli vypořádat hned se dvěma soupeři, což dramaticky měnilo dynamiku zápasu a nutilo vás hlídat si pozici na obě strany. Bodování probíhalo systémem převzatým z reálného karate, kde se za přesné a dobře načasované zásahy udělovaly body, takže šlo o eleganci a preciznost, ne o zběsilé tlučení. Mezi koly navíc čekaly odlehčené bonusové minihry.
Za hrou stál programátor Archer Maclean, který už předtím proslul prvním dílem International Karate, a IK+ je obecně považován za vrchol jeho práce na tomto poli. Maclean patřil mezi nejtalentovanější britské tvůrce své generace a jeho smysl pro plynulost animace a vyváženost hratelnosti se v International Karate + projevil naplno. Hra vyšla na řadě platforem a všude sklízela uznání.
Kulturní význam titulu je značný. International Karate + bývá řazeno mezi nejlepší bojové hry osmibitové a šestnáctibitové éry domácích počítačů a pro mnoho hráčů zůstává definitivním zpracováním karate. Jeho vyváženost, čistota a důraz na dovednost z něj udělaly trvalou klasiku.
Dnes International Karate + stále patří mezi tituly, které se vyplatí znovu objevit. Jeho souboj tří bojovníků zůstává svěží a jeho ovládání odměňuje preciznost způsobem, jaký je i po letech uspokojivý.
Proč hrát: Pro elegantní, na dovednosti postavený souboj tří karatistů od jednoho z nejlepších britských vývojářů a pro nadčasovou klasiku žánru bojovek.
Hra 24 z 72 pro Atari ST
Tentýž titul jinde (2)
Commodore 64 verze IK+ je právem považovaná za jednu z technických špiček osmibitové éry – najednou dokázala plynule animovat tři bojovníky v ringu, což tehdy překvapilo i zkušené hráče, a hře pomáhala i výrazná hudba na čipu SID. Atari ST jako šestnáctibitový stroj nabídl ostřejší grafiku, více barev a ještě plynulejší pohyb bez zpomalení, takže souboje působí čistěji a rychleji. Princip souboje, časování úderů i kopů zůstal na obou platformách stejný, liší se hlavně vizuální kvalita a plynulost – kdo chce vidět hru v nejlepší dobové podobě, sáhne po Atari ST, kdo oceňuje historický význam osmibitového průlomu, zvolí Commodore 64.