Lemmings
Hejno malých zelenovlasých tvorečků pochoduje slepě vstříc záhubě a jen vy je můžete zachránit. Lemmings, vydaný studiem DMA Design v roce 1991, je jedna z nejnávykovějších a nejvynalézavějších logických her vůbec, a na Atari ST patřil k jejím domovským platformám.
Princip hry je geniálně jednoduchý. Z vchodu se valí proud lemíků, kteří jdou pořád dopředu bez ohledu na propasti, lávu či past, a vaším úkolem je přivést dostatečný počet z nich k východu. K tomu přidělujete jednotlivým lemíkům povolání: jeden kope tunel, druhý staví schody, další blokuje ostatní, jiný se promění v horolezce nebo padák. Z těchto jednoduchých prvků vznikají úrovně vyžadující pečlivé plánování i přesné načasování, často pod tlakem ubíhajícího času.
DMA Design, skotské studio, které později proslulo jako tvůrce série Grand Theft Auto, vytvořilo s Lemmings nečekaný celosvětový hit. Hra okouzlila kombinací roztomilého vzhledu, černého humoru a překvapivě hluboké hratelnosti. Stovky úrovní rozdělených do obtížnostních kategorií nabízely obrovskou porci zábavy a hra se rychle rozšířila na desítky platforem, od domácích počítačů po konzole.
Kulturně se Lemmings staly jedním z definujících titulů své doby a jedním z nejportovanějších videoher v historii. Charakteristický zvuk Let's go a okamžik, kdy lemík odpálí sám sebe s výkřikem Oh no, se zapsaly do paměti hráčů. Série pokračovala řadou dílů a dodatků a značka přežila dodnes v různých podobách, včetně mobilních her.
Dnes Lemmings zůstávají učebnicovým příkladem nadčasového herního designu, který funguje bez ohledu na grafické možnosti doby. Jejich kouzlo spočívá v dokonalé rovnováze mezi přístupností a hloubkou.
Proč hrát: Pro geniálně jednoduchý a nadčasový logický koncept od budoucích tvůrců GTA, který baví i po desetiletích.
Hra 14 z 72 pro Atari ST
Tentýž titul jinde (9)
Amiga je domovská platforma Lemmings a nabízí referenční verzi s plným počtem úrovní a nejplynulejším ovládáním myší. PC verze pro DOS se jí drží velmi blízko, ovládání myší zůstává stejně přesné, grafika v EGA nebo VGA byla jen mírně upravená. Na Commodore 64 museli autoři kvůli menší paměti rozdělit hru na více disket a snížit plynulost scrollování, přesto zachovali většinu úrovní. Přenosné verze pro Game Boy a SEGA Game Gear trpí malým rozlišením displeje – v hektických scénách se stovkou lemmingů na obrazovce je těžké udržet přehled, ovládání křížkem navíc nikdy nenahradí přesnost myši. Na SEGA Mega Drive a Super Nintendu se hraje gamepadem přes kurzor, což je pomalejší než myš, ale obě verze jsou barevné a obsahují velkou část původních hádanek.
