Sim City

Sim City přineslo na Atari ST koncept, který byl v roce 1989 naprosto nový: hráč nezachraňuje princeznu ani nestřílí nepřátele, ale zakládá a spravuje vlastní město. K dispozici má nástroje na vykreslování obytných, průmyslových a obchodních zón, stavbu silnic, kolejí, elektráren a veřejných budov, a musí sledovat rozpočet, daně, kriminalitu, znečištění i spokojenost obyvatel. Hra nemá pevný cíl ani konec - úspěch se měří růstem populace a stabilitou města, které si hráč buduje podle vlastní vize.

Na Atari ST hra běžela v přehledné izometrické grafice s jednoduchým rozhraním ovládaným myší, což platformě sedělo velmi dobře. Simulace v pozadí reaguje na rozhodnutí hráče s jistým zpožděním - špatně umístěná průmyslová zóna se projeví nárůstem znečištění a odlivem obyvatel až po čase, což nutilo hráče plánovat dopředu a promýšlet dopady každého kroku. Občasné katastrofy jako požáry, povodně nebo napadení monstrem dodávaly hře dramatický náboj a nutily reagovat na neočekávané situace, přičemž si hráč mohl i sám vybrat, jak často a jak silně se mají katastrofy objevovat. K dispozici byly rovněž předpřipravené mapy i možnost začít na prázdném terénu a vystavět si město zcela od nuly, přičemž hráč mohl volit i mezi několika úrovněmi počátečního rozpočtu podle toho, jak náročnou výzvu si přál.

Sim City se stalo zakladatelským dílem celého žánru budovatelských simulací a inspirovalo nespočet pozdějších her, od Caesara přes SimCity 2000 až po moderní městské simulátory. Na Atari ST šlo o jeden z titulů, které ukazovaly, že platforma zvládá i klidnější, promyšlenější typ zábavy než akční hry a plošinovky. I s odstupem desetiletí funguje princip volné stavby a postupného růstu překvapivě dobře a hra si zachovává punc průkopnického díla, které otevřelo cestu celému modernímu žánru city builderů.

Proč hrát: Pro fanoušky budovatelských her, kteří chtějí zažít kořeny žánru - princip volné stavby a postupného růstu funguje i s odstupem desetiletí překvapivě dobře.