Ghouls 'n Ghosts
Rytíř Arthur znovu obléká brnění, aby zachránil unesenou princeznu, a znovu ho čeká peklo na zemi, doslova. Ghouls 'n Ghosts je pokračování pověstně náročného Ghosts 'n Goblins a patří k nejnáročnějším akčním plošinovkám, jaké kdy automaty vyprodukovaly.
Capcom vydal originál na svých automatech v roce 1988 a navázal na pověst předchůdce jako hry, která trestá každou chybu. Arthur snese pouze dva zásahy, po prvním přichází o brnění a pobíhá ve spodním prádle, po druhém se rozpadne na kostru. Hra zavedla i nové mechaniky, jako střelbu vzhůru a dolů či mocné zlaté brnění schopné nabíjet zvláštní útoky.
Na Atari ST vznikl převod, který se zařadil mezi ceněné domácí konverze Capcomových automatů. Šestnáctibitové počítače byly schopné předat barvitou, ponurou atmosféru hřbitovů, větrných mlýnů a hradů plných nemrtvých, i když konverze pekelně obtížného gameplaye nikdy nebyla snadná. Přesto si port udržel nelítostnou výzvu předlohy.
Kulturní význam série je obrovský. Ghouls 'n Ghosts upevnilo pověst značky jako symbolu hardcore obtížnosti, ovlivnilo generace návrhářů a dodnes se na něj odkazuje, kdykoli přijde řeč na hry, které hráče skutečně potrápí. Série pokračovala dalšími díly včetně Super Ghouls 'n Ghosts a žije i v moderní době.
Kdo hledá poctivou, staromódní výzvu bez slitování, najde v Ghouls 'n Ghosts přesně to. Je to hra, která vás stokrát zabije, a vy se přesto budete vracet pro další pokus.
Proč hrát: Pro legendární obtížnost a temně pohádkovou atmosféru jedné z nejnáročnějších akčních plošinovek arkádové éry.
Hra 18 z 72 pro Atari ST
Tentýž titul jinde (5)
Arkádový originál od Capcomu z roku 1988 stavěl na deskách CPS, ostrých barvách a nemilosrdné rychlosti, kterou se domácí verze snažily jen dohnat. Nejvěrnější zůstala konverze pro Sharp X68000, japonský počítač stavěný blízko arkádovému hardwaru, takže se grafice i tempu blíží ze všech nejvíc. Verze pro Mega Drive patří mezi nejlepší domácí porty, i když musela ubrat na detailech pozadí. Master System nabídl zjednodušenou, kratší podobu hry s menším počtem barev. Amiga a Atari ST se potýkaly s pomalejším scrollováním a citelně nižší plynulostí animace oproti automatu.