ZX Spectrum – fotografieSinclair · 1982

Počítače

ZX Spectrum

Sinclair Rok 1982 100 her 10 s komentářem

Historie & kontext

Když v dubnu 1982 přišel sir Clive Sinclair se svým ZX Spectrem, nešlo jen o další domácí počítač — šlo o stroj, který naučil programovat a hrát celou britskou generaci. Tam, kde byl v Americe králem Commodore 64, vládl v Británii a velké části Evropy právě Spectrum. Jeho tajemstvím byla cena: Sinclair postavil počítač na filozofii maximální úspornosti, s minimem součástek, proslulou gumovou „kalkulačkovou" klávesnicí a pouhými 16 nebo 48 kB paměti. Byl to lidový počítač v nejdoslovnějším smyslu — a přesně proto z něj vyrostla jedna z nejvynalézavějších herních scén osmdesátých let.

Spectrum byl technicky skromný a měl jednu nechvalně proslulou vlastnost, kterou dnes pozná každý zasvěcenec na první pohled. Ale právě z těchto omezení se zrodil svébytný vizuální styl, který je rozpoznatelný i po více než čtyřiceti letech.

Sinclair ZX Spectrum 48K z roku 1982
Sinclair ZX Spectrum 48K z roku 1982

Technika: grafika a zvuk

Srdcem počítače byl osmibitový procesor Zilog Z80A taktovaný na 3,5 MHz. Grafický režim nabízel rozlišení 256 × 192 bodů, přičemž paleta čítala 15 barev (osm základních barev ve dvou úrovních jasu, kde černá je v obou stejná). Tady ovšem přichází ona pověstná Achillova pata — attribute clash, neboli barevný střet. Spectrum totiž neukládal barvu ke každému pixelu zvlášť, ale jen k blokům 8 × 8 bodů: každý takový blok mohl obsahovat pouze dvě barvy (popředí a pozadí). Když se přes pozadí pohyboval objekt, často „probarvoval" celý znakový blok, kterým procházel. Vývojáři se to naučili obcházet chytrým návrhem grafiky a dnes je tento jev vnímán jako charakteristický rys spectristické estetiky.

Zvuk byl u původních modelů ještě skromnější. Spectrum 48K disponoval jediným „beeperem" — jednobitovým reproduktorem ovládaným přímo procesorem. Přesto dokázali zruční programátoři jako Tim Follin z tohoto jednoho kanálu vykouzlit vícehlasé melodie, které zní neuvěřitelně. Skutečný hudební skok přišel až s modelem 128K, který přidal zvukový čip General Instrument AY-3-8912 se třemi kanály a generátorem šumu.

Softwarová kazeta Psion pro ZX Spectrum
Softwarová kazeta Psion pro ZX Spectrum

Propojeni a periferie

Sinclair zůstal věrný úspornosti i u připojení. Spectrum používal pro ukládání dat běžný kazetový magnetofon (rozhraní EAR/MIC), což znamenalo dlouhé minuty nahrávání za doprovodu charakteristického pískání. Obraz se vyváděl přes RF modulátor do antény televizoru.

Pro rozšíření sloužil zadní hranový konektor (edge connector), na který se připojovala řada periferií. Nejvýznamnější bylo rozhraní ZX Interface 1 s mikropáskovými jednotkami Microdrive (smyčkové páskové kazety jako rychlejší náhrada magnetofonu) a ZX Interface 2, které přidalo dva porty pro joystick a slot na ROM cartridge. Joysticky se připojovaly přes standardy Kempston a Sinclair. Populární byla i tisková jednotka ZX Printer.

Modely a revize

Řada prošla během let výraznou evolucí. Počáteční ZX Spectrum 16K/48K (1982) se proslul gumovou klávesnicí. V roce 1984 přišel Spectrum+ s lepší, plastovou klávesnicí v novém pouzdře. Zlomem byl ZX Spectrum 128K (nejprve pro španělský trh, 1985), který přinesl zmiňovaný čip AY a více paměti.

Po převzetí značky firmou Amstrad následovaly modely s vestavěnou pásovou mechanikou: Spectrum +2 (1986) s integrovaným kazetovým magnetofonem a Spectrum +3 (1987) s 3palcovou disketovou mechanikou. Tyto pozdější varianty se poznají podle šedého (+2) a černého (+3) provedení.

Timex Sinclair 2068, americká varianta z roku 1983
Timex Sinclair 2068, americká varianta z roku 1983

Klony a varianty

Spectrum patří mezi nejklonovanější počítače historie a jeho stopa je silná i v našich končinách. V tehdejším Československu vyráběla podnik Didaktik ve Skalici sérii vlastních klonů — Didaktik Gama, později Didaktik M a Didaktik Kompakt s disketovou jednotkou. Šlo o legendární stroje, na kterých vyrostla česká a slovenská osmibitová generace; přidávaly mimo jiné vlastní rozšíření paměti a porty.

Mimořádně rozsáhlá byla klonová scéna v bývalém Sovětském svazu, kde vznikly desítky modelů jako Pentagon nebo Scorpion — ty se staly fakticky vlastní platformou s bohatou softwarovou produkcí, která žije dodnes. V Brazílii zase vyráběla firma Microdigital model TK90X.

Dnesni scena

Emulace Spectra je dnes naprosto triviální — vynikající jsou například Fuse (Free Unix Spectrum Emulator) nebo ZEsarUX, dostupné na všech platformách včetně handheldů. Obrovskou výhodou je projekt World of Spectrum, díky němuž jsou tisíce her dostupné legálně a zdarma se svolením autorů.

Domácí scéna přitom zůstává mimořádně živá. Stále vycházejí nové homebrew tituly, které směle konkurují těm dobovým — třeba akční Sword of Ianna. K dispozici jsou moderní vývojové nástroje i hardwarové novinky jako ZX Spectrum Next, komunitou navržený nástupce, který staví na odkazu Sinclairova stroje a dokazuje, že čtyřicetiletá legenda rozhodně neřekla poslední slovo.

ZX Spectrum – obaly her

Hry na platformě (100)