Daley Thompson's Supertest

Daley Thompson's Supertest navázal na úspěšný Decathlon a rozšířil koncept sportovní multi-eventové hry o ještě širší paletu disciplín, od klasického běhu a skoku do dálky přes veslování až po netradiční zkoušky síly a obratnosti. Hra byla koncipována jako soutěž až pro čtyři hráče, kteří se v jednotlivých kolech střídali u klávesnice nebo joysticku, což z ní dělalo oblíbenou zábavu na večírcích a školních přestávkách, kde šlo především o to, kdo poslední zůstane na nohou a nezničí ovladač.

Ovládání většiny disciplín stálo na rychlém střídavém mačkání tlačítek nebo rytmickém pohybu joysticku, což byl v polovině osmdesátých let typický, i když fyzicky náročný způsob ovládání sportovních her, který dokázal za jediné odpoledne pořádně unavit zápěstí a nejednou i poškodit méně odolný joystick. Grafika zůstávala jednoduchá, ale funkční, s jasně čitelnými postavičkami sportovců, a hra kladla důraz především na soutěživost mezi hráči u jednoho počítače spíše než na hru proti počítači nebo na hloubku jednotlivých disciplín, které byly navrženy tak, aby je pochopil úplně každý hned na první pokus a mohl se okamžitě zapojit do soupeření.

Supertest byl přijat jako důstojné pokračování populárního Decathlonu a ocenění si vysloužil zejména za rozmanitost disciplín a zábavnost ve více hráčích, i když se mu nepodařilo zcela zastínit úspěch svého předchůdce v očích tehdejších hráčů a recenzentů. Dnes hra působí jako typický zástupce žánru mačkacích sportovních her osmdesátých let, ale jako společenská zábava pro více hráčů u jednoho Spectra si zachovává svůj půvab dodnes a připomíná dobu, kdy se o joystick dělila celá parta kamarádů a soutěživost byla důležitější než dokonalá grafika nebo hloubka jednotlivých disciplín, kterou hráči tehdy ani neočekávali.

Proč hrát: Pro partu kamarádů u jednoho Spectra, kde je soutěživost důležitější než dokonalá grafika – společenská zábava napříč disciplínami, jež si půvab zachovala dodnes.