Ultima II: The Revenge of the Enchantress

Ultima II: The Revenge of the Enchantress navazuje na prvotinu Richarda Garriotta a posílá hráče napříč časem a prostorem – od starověkého Egypta přes vzdálenou budoucnost až po ulice New Yorku. Čarodějka Minax se mstí za porážku svého pána Mondaina z prvního dílu a hráč musí procestovat několik historických period i paralelních světů, aby ji zastavil dřív, než zničí samotnou Zemi. Hra si drží pohled shora, tahové souboje a otevřenou strukturu putování z prvního dílu, ale přidává mnohem pestřejší prostředí a poprvé v sérii i cestování časem jako herní mechaniku. Souboje probíhají v reálném čase přímo na herní mapě, hráč se pohybuje mezi desítkami měst a lokací a získává lodě, koně i vesmírné čluny, aby se dostal na místa nedostupná pěšky, což tehdejším hráčům dávalo nevídaný pocit svobody pohybu po propojených světech.

Po technické stránce jde stále o hrubě kreslený svět s jednoduchými barevnými dlaždicemi typický pro začátek osmdesátých let, ale na tehdejší DOS počítače působila hra impozantně svým rozsahem a množstvím navštívitelných míst. Hudba prakticky chyběla, atmosféru dotvářely textové popisy a občasné pípnutí PC speakeru. Dobové přijetí bylo vesměs kladné, hra se dobře prodávala a upevnila pověst série Ultima jako ambiciózního průkopníka žánru, i když recenzenti už tehdy poukazovali na nevyváženou obtížnost, časté bugy a matoucí strukturu některých hádanek, které vyžadovaly mimoherní nápovědu.

Z dnešního pohledu je Ultima II hratelná spíš jako historická kuriozita a doklad toho, jak rychle se série v raných letech vyvíjela – už třetí díl mnohé nedostatky napravil. Přesto jde o důležitý mezník: ukázala, že počítačové RPG nemusí být uzavřené do jednoho světa, a předznamenala pozdější epické putování napříč Britannií, s nímž je série Ultima dodnes spojována. Pro sběratele a historiky žánru zůstává dodnes zajímavým dokladem toho, jak nesměle, ale odvážně si tehdejší tvůrci teprve hledali jazyk počítačového RPG.

Proč hrát: Pro sběratele a historiky žánru jde o zajímavý doklad toho, jak nesměle si tehdejší tvůrci teprve hledali jazyk počítačového RPG, i když třetí díl mnohé nedostatky rychle napravil.