Ultima II: Revenge of the Enchantress

Ultima II: Revenge of the Enchantress rozšiřuje svět prvního dílu o cestování časem a mezi planetami – hráč navštíví i historickou i budoucí Zemi, potuluje se mezi staletími a naráží na anachronické scény, které dodávají hře nečekaně hravý tón. Cílem je porazit čarodějku Minax, jež v úvodu příběhu zabije krále Sosarie a šíří chaos napříč časovými rovinami. Hratelnost navazuje na předchozí díl: pohled shora na svět, dungeony z pohledu první osoby, souboje řešené přes jednoduché textové a číselné rozhraní, tvorba postavy s výběrem rasy a povolání a rozdělováním základních atributů před začátkem dobrodružství. Hráč se v průběhu hry dostává i na planety mimo Sosarii, což společně s cestováním časem podtrhuje neobvykle rozvernou, málem sci-fi rovinu příběhu, kterou pozdější díly série už tolik nevyužívaly.

Atari verze nese stejné grafické možnosti jako u jedničky – barevné dlaždice, strohé animace, minimum zvuků a ovládání přes jednopísmenné příkazy. Oproti předchůdci hra přidává větší množství měst, planet a časových období k návštěvě, což ji dělá rozsáhlejší a méně přehlednou, a mnozí dobovi hráči si stěžovali na nejasné vedení a nutnost postupovat metodou pokus-omyl, případně nahlížet do nápovědy dodávané s krabicovou verzí. Přesto série pokračovala v budování reputace Ultimy jako ambiciózního RPG, které se nebojí experimentovat s formou i obsahem a nebojí se ani určité recesistické nadsázky.

Z dnešního pohledu je Ultima II zajímavá hlavně jako přechodový bod mezi syrovou jedničkou a vyzrálejšími díly, které přišly později, zejména třetím dílem Exodus. Cestování časem a bizarní setkání, včetně narážek na moderní svět, jí dodávají osobitý humor, ale hráči zvyklí na pozdější, ucelenější Ultimy mohou narazit na nerovnoměrné tempo, méně srozumitelné vedení hráče a nejasný cíl jednotlivých kroků příběhu. I s těmito neduhy zůstává důležitým dílkem skládačky, bez kterého by pozdější, vybroušenější Ultimy nevznikly v podobě, jakou dnes fanoušci znají a mají rádi.

Proč hrát: Pro fanoušky historie série jde o zajímavý přechodový bod plný osobitého humoru, i když nerovnoměrné tempo a nejasné vedení hráče vyžadují notnou dávku trpělivosti.