Wizardry: Proving Grounds of the Mad Overlord

Wizardry: Proving Grounds of the Mad Overlord od studia Sir-Tech patří k zakladatelským titulům žánru dungeon crawlerů a jeho pozdější port pro Commodore 64 zpřístupnil tuto klasiku i majitelům osmibitového stroje o několik let po původním vydání. Hráč sestavuje družinu až šesti dobrodruhů z několika ras a povolání a posílá je do desetipatrového bludiště ukrytého pod hradem šíleného čaroděje Werdny, odkud má za úkol získat zpět legendární ukradený amulet.

Hra se odehrává čistě z pohledu první osoby v jednoduché drátěné 3D grafice zobrazující chodby bludiště, zatímco souboje probíhají staticky, doplněné textovým popisem akcí a výraznými portréty nestvůr. Wizardry je proslulá svou vysokou obtížností a permanentní smrtí postav – padlého hrdinu lze sice teoreticky vzkřísit, ale neúspěšný pokus o vzkříšení znamená jeho definitivní a nenávratnou ztrátu, což hráče nutí k opatrnosti a pečlivému plánování každé výpravy. Mapování jednotlivých pater bludiště bylo výhradně na hráči samotném, papír a tužka tak patřily k nezbytné výbavě stejně jako meč a zbroj členů družiny.

Wizardry se stala komerčním i kritickým úspěchem, na dlouhá léta dopředu definovala základní mechaniky celého žánru a inspirovala nespočet následovníků včetně raných japonských RPG, kde měla obzvlášť silný a dlouhotrvající vliv patrný dodnes v sériích jako Dragon Quest či Final Fantasy. Na Commodore 64 hra i s jednodušší grafikou věrně přenesla jádro této hutné, nekompromisní a přesto odměňující hratelnosti, kdy každý postup o patro hlouběji znamená skutečný pocit úspěchu. Svět bludiště přitom nenabízí žádný příběh v moderním slova smyslu, veškeré napětí plyne čistě z nejistoty, co číhá za dalším rohem. Dnešnímu hráči může připadat krutá a neodpouštějící vůči chybám, jako historický milník žánru je ale zcela nepominutelná.

Proč hrát: Pro fanoušky nekompromisních dungeon crawlerů a zájemce o kořeny japonských RPG jde o historicky klíčovou, byť dnes nemilosrdně obtížnou záležitost bez slitování nad chybami.