Wizardry VII: Crusaders of the Dark Savant

Wizardry VII: Crusaders of the Dark Savant rozvinul předchozí díl do rozlehlého otevřeného světa a stal se jednou z nejnáročnějších her, jaké tahové RPG na PC nabídlo. Družina přistane na planetě Guardia, kde se několik frakcí a soupeřících dobrodruhů žene za mapami vedoucími k dávnému stroji. Zásadní je, že soupeři jednají sami: pokud budete pomalí, artefakt sebere někdo jiný a hra pokračuje bez ohledu na vaše plány. Družinu z předchozího dílu je možné převzít i s vybavením, začínat se ale dá i úplně od nuly.

Průzkum probíhá v pohledu z první osoby po mřížce, svět ale není jen řada dungeonů. Jsou tu lesy, města, podzemí i celá území, mezi kterými se cestuje na vlastní pěst bez ukazatele cíle. Rozhovory se opět vedou přes klíčová slova, dovednosti rostou používáním a systém povolání i změny profese dovoluje stavět velmi zvláštní družiny. Souboje jsou tahové, pomalé a smrtící; útěk je často jediná rozumná taktika. Poznámky, vlastní mapy a schopnost vydržet i po několika porážkách jsou tu nutností, ne stylem hraní. Mapa je navíc plná míst, která dávají smysl až mnohem později, takže se hráč učí vracet a zkoušet znovu.

Technicky hra stavěla na enginu šestky s hezčími kulisami a přehlednější automapou, hudebně i zvukově zůstala střídmá. Kouzlo tvoří spíš texty a pocit, že jste malá skupinka na cizí planetě, kde na vás nikdo nečeká. Dobově byla sedmička hodnocena vysoko, i tehdy ale platila za extrémně tvrdou a nepřívětivou k začátečníkům. Její otevřenost a soupeřící frakce, které svět prochází zároveň s vámi, byly na svou dobu neobvyklé a dodnes působí moderně. Dnešní hráč musí překousnout tempo a chybějící vedení, odměnou je ale jedno z nejsvobodnějších RPG devadesátých let. Později vyšla i v předělané podobě na CD s namluvenými dialogy a hrubší trojrozměrnou grafikou, jádro hry ale zůstalo stejně tvrdé.

Proč hrát: Pro hráče ochotné překousnout drsné tempo a chybějící vedení nabízí jedno z nejsvobodnějších RPG devadesátých let, kde svět žije vlastním životem i bez vás.