Wizardry

Wizardry: Proving Grounds of the Mad Overlord vyšel v roce 1981 od studia Sir-Tech a stál u zrodu žánru dungeon crawlerů z pohledu první osoby: hráč vedl skupinu až šesti postav po čtvercové mřížce spletitého podzemí, bojoval v tahových soubojích proti skupinám nepřátel a budoval si tým od nuly s výběrem rasy, povolání a rozdělováním atributů, včetně rizika trvalé smrti postav. Autoři Andrew Greenberg a Robert Woodhead vytvořili formu, kterou pak po desetiletí kopírovala a rozvíjela spousta dalších her, od Bard's Tale po rané Might and Magic, a jejíž vliv sáhl i do Japonska, kde inspirovala tvůrce prvních dílů Dragon Questu a Final Fantasy natolik, že se tam Wizardry stalo vlastní dlouhotrvající kulturní záležitostí.

Sir-Tech sérii rychle rozšiřoval: Knight of Diamonds (1982) a Legacy of Llylgamyn (1983) ještě stavěly na postavách přenesených z prvního dílu a společně s ním vytvořily takzvanou "Llylgamynskou" trilogii se sdíleným světem. The Return of Werdna (1987) pak nabídl neobvyklý obrat, kdy hráč místo hrdinů ovládal spíš padoucha z prvních dílů a procházel podzemí z jeho pohledu, zatímco Heart of the Maelstrom (1988) se vrátil k tradičnímu pojetí a otevřel zcela novou dějovou linii pro další skupinu dobrodruhů.

Na konci 80. a začátkem 90. let se série rozdvojila: vedle hlavní řady vznikaly odlehčenější spin-offy pro Game Boy, souhrnně známé jako Wizardry Gaiden, určené hlavně pro japonský trh a dodnes tam vydávané pod různými dalšími pokračováními, s hlavní západní řadou už nesouvisejícími. Hlavní řada zatím pokračovala tituly Bane of the Cosmic Forge (1990), který přinesl grafické prostředí namísto čistě textových popisů chodeb a citelně tak přiblížil sérii modernějším počítačovým RPG, a Crusaders of the Dark Savant (1993), poslední díl vyvíjený Sir-Tech pro tuto generaci počítačů, který řada hráčů i dnes řadí mezi vrcholy klasického období série pro jeho rozsah, atmosféru sci-fi prvků a volnost při postupu příběhem.

Wizardry tak spolu s Ultimou položil základy celého žánru počítačových RPG, jeho mřížkový pohyb a tahové souboje se staly na dlouhá léta standardem pro nespočet dalších her a jeho stopy jsou dodnes zřetelně patrné jak v západních, tak zejména v japonských hrách na hrdiny.