Planetfall

Planetfall je sci-fi textovka, ve které hráč jako nudící se člen posádky vesmírné lodi ztroskotá na zdánlivě opuštěné planetě a postupně odhaluje osud dávno zaniklé civilizace. Hra kombinuje průzkum rozlehlého komplexu budov a podzemních tunelů s hádankami založenými na manipulaci se stroji, přístupovými kartami a různými zařízeními, jejichž účel je třeba nejprve pochopit. Klíčovou postavou je robot jménem Floyd, roztomilý a hravý společník, kterého hráč potkává brzy po ztroskotání a který se stává jeho jediným parťákem na většinu hry. Floyd hráči nejen pomáhá s hádankami, ale chová se i nevyzpytatelně a hravě, občas se schová, začne si hrát s nalezenými předměty nebo naopak potřebuje uklidnit, což mu na tehdejší poměry dodávalo nezvykle živou osobnost.

Na Atari 8-bit běží Planetfall stejně jako ostatní hry Infocomu čistě na textovém parseru bez grafiky, se spolehlivým zpracováním složitějších příkazů a rozsáhlou slovní zásobou. Atmosféru buduje především psaný popis prázdných chodeb a opuštěných místností, ticho zdůrazňuje pocit osamělosti, dokud se k hráči nepřipojí Floyd se svou dětinskou hravostí a nekonečnou zvědavostí. Právě kontrast mezi melancholickou samotou trosečníka a robotovou naivní energií dal hře nezaměnitelný tón, který ji odlišoval od většiny tehdejších textovek stavějících hlavně na hádankách.

Hra je dodnes připomínaná hlavně kvůli jedné scéně spojené s Floydem, která patří mezi nejemotivnější momenty rané éry počítačových her a překvapila mnoho hráčů zvyklých na to, že textovky jsou primárně o hádankách, ne o citech. Planetfall tak zůstává příkladem toho, jak i čistě textové médium bez jediného obrázku dokázalo vyprávět příběh s citovým dopadem, který přesahoval technické možnosti tehdejších domácích počítačů, Atari 8-bit nevyjímaje.

Proč hrát: Kdo pochybuje, že čistě textová hra dokáže citově zasáhnout, najde v Planetfall a jeho scéně s Floydem důkaz, že i bez jediného obrázku lze vyprávět příběh s opravdovým dopadem.