The Bard's Tale II: The Destiny Knight

The Bard's Tale II: The Destiny Knight navazuje na úspěšný první díl a vrací hráče do fantasy města Skara Brae a jeho okolí, tentokrát zpustošeného mocným artefaktem Destiny Wand. Hráč opět sestavuje a vede až šestičlennou družinu dobrodruhů, prochází spletitými dungeony kreslenými technikou drátěného modelu z pohledu první osoby a řeší souboje na mřížkovém poli plném nestvůr. Oproti jedničce přibývá více úrovní, náročnější hádanky s teleporty a tmavými chodbami a vyšší obtížnost, která se stala pro sérii typickou. Postavy si hráč mohl přenést přímo z prvního dílu, takže investovaný čas do budování družiny nepřišel vniveč, a hra tak odměňovala věrné fanoušky předchozí epizody.

Na Atari 8-bit se hra drží stejné vizuální řeči jako předchozí díl – jednoduché drátěné bludiště zobrazené z pohledu první osoby, textové popisky místností a postav, minimum zvukového doprovodu a ovládání přes nabídky a klávesové zkratky. Kvůli omezené paměti a rychlosti disketové mechaniky bylo časté nahrávání mezi patry dungeonu, což dobové recenze zmiňovaly jako slabinu, byť to bylo běžné u celé žánrové kategorie na osmibitových strojích. Náročnost hry a nutnost pečlivě plánovat výbavu, kouzla i pořadí postav v šiku z ní dělaly titul spíš pro trpělivé hráče ochotné investovat čas do mapování a ručního zaznamenávání cest bludištěm.

Destiny Knight je dodnes ceněný jako jeden z náročnějších dungeon crawlerů osmdesátých let a pro fanoušky žánru představuje logické a smysluplné pokračování cesty, kterou nastartoval první Bard's Tale. Na Atari 8-bit ukazuje, jak daleko se dala posunout myšlenka družinového RPG i na skromnějším hardwaru, i když dnešní hráč ocení spíše jeho historickou hodnotu a poctivé řemeslné zpracování než pohodlí ovládání či přívětivost vůči nováčkům.

Proč hrát: Kdo hledá poctivý a náročný dungeon crawler s historickou hodnotou, v Destiny Knight ocení spíš řemeslné zpracování a hloubku systému než přívětivost k dnešním hráčům.