Golden Axe
Sekera se zableskne, ozve se řev a po obrazovce se rozprskne další horda nepřátel – Golden Axe na Amstradu CPC se pokouší přenést jeden z nejslavnějších fantasy mlátiček heren do útrob britského osmibitu. Sega v originále nabídla svět připomínající Barbara Conana, a právě tahle drsná, mečem a magií prosycená atmosféra je tím, co konverzi žene kupředu navzdory technickým mantinelům domácího počítače.
Hra staví na osvědčeném principu žánru beat 'em up: hráč se probíjí zástupy poskoků zlého Death Addera, aby pomstil padlé a osvobodil zajaté. Volíte si jednoho ze tří hrdinů – barbara, trpaslíka nebo amazonku – a kromě pěstí a zbraní máte k dispozici i kouzla, jejichž síla roste podle nasbíraných lahviček s magickou esencí. Specialitou jsou jízdní bestie, na nichž lze osedlat a chrlit oheň či mlátit ocasem, což originálu dodávalo nezaměnitelný šmrnc.
Vývojový rámec patří japonské Sega, která Golden Axe vypustila do heren v roce 1989 na výkonné desce System 16. Domácí konverze pak vznikaly v Evropě a osmibitové stroje jako Amstrad CPC stály před nelehkým úkolem: napodobit hru, jejíž kouzlo spočívalo v rychlosti, velkých postavách a soubojích dvou hráčů zároveň. Výsledek je proto nutně skromnější, ale snaha zachovat ducha předlohy je patrná.
Kulturně se Golden Axe zařadil po bok Double Dragon a Final Fight mezi pilíře žánru a stal se jednou z vlajkových značek Segy. Dočkal se řady pokračování i portů na konzole a dodnes patří k titulům, které si fanoušci spojují se zlatou érou heren. Kooperativní řež dvou kamarádů vedle sebe definovala víkendová odpoledne celé generace.
Na Amstradu je Golden Axe spíše uctivou poklonou velkému originálu než jeho rovnocennou náhradou. Pro sběratele a nostalgiky je ale cenným svědectvím o tom, jak ambiciózní arkádové tituly putovaly do domácích pokojů a jak si s nimi dokázali poradit programátoři pracující se zlomkem výkonu arkádové desky.
Proč hrát: Kvůli syrové fantasy atmosféře a možnosti zažít legendu heren z přelomu osmdesátých a devadesátých let na klasickém britském osmibitu.
Hra 21 z 26 pro Amstrad CPC
Tentýž titul jinde (6)
Arkádový originál od Segy z roku 1989 běžel plynule ve výrazných barvách a nabízel plný soundtrack i skutečnou souběžnou hru dvou hráčů. Nejblíže se mu přiblížila verze pro Mega Drive, která zachovala velkou část atmosféry, hudby i soupeřů, i když některá pozadí a detaily musela zjednodušit. Na Master System byly úrovně kratší a grafika chudší kvůli slabšímu hardwaru. Verze pro osmi- a šestnáctibitové počítače (Commodore 64, Amstrad CPC, Amiga, Atari ST) trpěly pomalejším a trhanějším scrollováním, omezenou paletou barev a často i ztrátou souběžné hry dvou hráčů. Kdo chce zážitek nejbližší automatu, sáhne po Mega Drive.
