Out Run
Vítr ve vlasech, na sedadle blondýna a před kapotou nekonečná silnice mizící za horizontem – Out Run je oslavou svobody za volantem, a i jeho konverze na Amstrad CPC se snaží tenhle pocit prázdninové jízdy přenést na obrazovku domácího počítače. Originál byl ve své době zjevením a jeho jméno dodnes vyvolává obrazy červeného Ferrari řítícího se pobřežní cestou pod modrým nebem.
Herní princip je geniálně jednoduchý: nesoutěžíte s ostatními řidiči o pořadí, ale s neúprosně ubíhajícím časem. Na konci každého úseku se silnice větví a hráč si volí, kterou cestou pojede – tahle rozbočená struktura nabízí několik různých cílů a motivuje k opakovanému hraní. Místo agrese tu vládne styl, plynulost a radost z rychlosti, což z Out Runu udělalo víc životní pocit než jen závodní hru.
Za originálem stojí legendární japonský designér Yu Suzuki a studio Sega, které hru vypustilo do heren v roce 1986 ve verzi s pohyblivým kokpitem, jenž se nakláněl podle zatáček. Tahle technologická i hudební nadčasovost – soundtrack s licencovaně laděnými melodiemi si hráč vybíral přepínáním rádia – z Out Runu udělala etalon takzvaného arcade racingu. Domácí konverze pro osmibity včetně Amstradu CPC připravovaly evropské týmy a stály před nelehkým úkolem napodobit pseudo-3D škálovanou grafiku originálu.
Kulturní stopa Out Runu je obrovská. Definoval celý subžánr, inspiroval nespočet následovníků a jeho estetika pobřežní jízdy v zapadajícím slunci se stala ikonickou natolik, že ji dodnes cituje hudební i vizuální scéna. Hra se dočkala mnoha pokračování a jméno Out Run dodnes znamená synonymum bezstarostného závodění.
Na Amstradu CPC je Out Run nutně skromnější než zářivá arkádová předloha, ale jako historický dokument má svou cenu. Připomíná dobu, kdy se herny snažily dostat do obýváků a kdy i osmibitový stroj dokázal nabídnout aspoň záblesk pocitu, že máte před sebou otevřenou silnici a celé léto.
Proč hrát: Pro nadčasovou radost z čisté jízdy a možnost ochutnat jeden z nejvlivnějších závodních titulů historie na domácím osmibitu.
Hra 22 z 26 pro Amstrad CPC
Tentýž titul jinde (9)
Arkádový originál od Segy z roku 1986 běžel na speciálním hardwaru Super Scaler, díky němuž se silnice plynule zvětšovala do dálky, a hráč si mohl vybrat jednu ze tří skladeb hraných z reproduktorů automatu. Domácí počítače tuhle iluzi rychlosti nedokázaly plně napodobit: verze pro Commodore 64, Amstrad CPC i Atari ST mají citelně trhanější scrollování silnice a méně detailů na trati. Amiga si i přes omezení podržela slušnou plynulost a hezčí grafiku, Master System pak překvapil poměrně věrnou grafikou i hudbou na osmibitovou konzoli. Pro pocit skutečné arkády zůstává originál nedostižný.