Doom

Doom vznikl v roce 1993 ve studiu id Software a rychle se stal synonymem pro akční střílečku z pohledu první osoby. Hráč se v kůži vojáka Marine probojovává základnami na Marsu a v samotném pekle proti hordám démonů, hra sázela na rychlý pohyb, brutální zbraně a temnou, klaustrofobní atmosféru chodeb a laboratoří plných pastí a skrytých místností. Kromě grafického enginu, který v době vydání patřil k technicky nejpokročilejším, hru proslavil i síťový multiplayer - deathmatch pro více hráčů patřil mezi první masově rozšířené zážitky tohoto druhu a ovlivnil, jak se o síťových střílečkách začalo přemýšlet. Šířil se přes shareware model, který umožnil první epizodu zdarma, a stal se tak jedním z hlavních důvodů masového rozšíření žánru na osobní počítače s PC DOS.

Hned rok po prvním dílu následoval Doom II: Hell on Earth, který přenesl boj z uzavřených základen do otevřenějších úrovní na Zemi, přidal nové a silnější nepřátele i nové zbraně včetně dvouhlavňové brokovnice. Následovaly datadisky Master Levels a Final Doom, sestavené z úrovní od externích tvůrců a fanoušků. Série se zároveň rozšířila na konzole velmi nerovnoměrně - Atari Jaguar dostal jednu z prvních domácích verzí ještě s dobrým výkonem, zatímco port na Super Nintendo musel kvůli omezením hardwaru citelně slevit z rychlosti i grafiky. Později přišly verze pro 32X, PlayStation i Game Boy Advance, každá s jinou mírou kompromisů oproti PC originálu. Zvláštní kapitolou je Doom 64 pro Nintendo 64 - samostatně vyvinutý díl s temnější, pomalejší atmosférou, přepracovanými úrovněmi a vlastním příběhem, který se od PC verzí výrazně lišil a dodnes má mezi fanoušky pověst nedoceněné odbočky.

Po letech ticha přišel v roce 2004 Doom 3, který sérii přetavil do survival hororu poháněného novým enginem - důraz se přesunul z čirého tempa na napětí, tmu a šokové momenty, hráč si musel často svítit baterkou místo střelby, což se stalo jedním z nejdiskutovanějších rozhodnutí hry. Doplnilo ho rozšíření Resurrection of Evil s novými zbraněmi a nepřáteli. Hra později vyšla i v souhrnné verzi BFG Edition s vylepšenou grafikou, možností svítit a střílet zároveň a přidanou bonusovou kampaní. I přes odlišný přístup potvrdila, že značka Doom dokáže fungovat i mimo svůj původní recept postavený na rychlosti a agresivitě.

Zlomovým bodem byl restart z roku 2016, který sérii vrátil k rychlému, agresivnímu tempu prvních dílů - s důrazem na neustálý pohyb, chainsaw na doplňování munice a efektní glory killy odměňující agresivní styl hraní. Hra nabídla i editor pro tvorbu a sdílení vlastních úrovní. Vydavatelsky sérii od té doby zaštiťuje Bethesda, zatímco vývoj zůstal u id Software. Pokračování Doom Eternal z roku 2020 tempo ještě zrychlilo, přidalo prvky plošinkování a šplhání i rozsáhlejší příběh doplněný o dvoudílné rozšíření The Ancient Gods, a přineslo také soutěžní síťový režim Battlemode. Obě hry se následně objevily i na PS4 a PS5. Mimo hlavní řadu vznikly i mobilní odbočky jako Doom RPG a Doom II RPG pro javová mobilní telefony, které žánr převedly do tahové podoby.

Doom je dnes považován za jednu ze zakládajících her celého žánru FPS - jeho engine a otevřený formát úrovní WAD odstartovaly obrovskou moddingovou komunitu, která desítky let vytváří vlastní úrovně, totální konverze i nové herní mody a ovlivnila i další tituly a herní editory. Díly jako první Doom, Doom 3 a reboot z roku 2016 bývají zmiňovány jako vrcholy série, každý pro jinou generaci hráčů a jiný přístup k tempu i atmosféře, zatímco Doom II a Eternal rozšířily a vygradovaly principy, na kterých byla značka postavena.