Doom

Doom z roku 2016 byl triumfálním restartem legendární série id Software, který se po zklamání z předchozího dílu Doom 3 vrátil ke kořenům brutálního, extrémně rychlého střílení démonů na Marsu i v pekle samotném. Hra staví na filozofii takzvaného push-forward combatu, kdy je hráč aktivně motivován útočit přímo doprostřed nepřátelských vln namísto schovávání se za kryty, protože systém Glory Kill umožňuje brutálním dorážením omráčených démonů okamžitě doplnit zdraví a munici. Chybí zde jakékoli automatické doplňování zdraví i nutnost přebíjet klasickým způsobem, takže hráč nemá důvod ustupovat a hra ho neustále tlačí vpřed.

Arzenál zbraní zahrnuje ikonickou brokovnici Super Shotgun, motorovou pilu na rozsekávání nepřátel na munici a suverénně nejikoničtější zbraň série BFG9000, přičemž každou zbraň lze modifikovat dvěma odlišnými vylepšeními podle preferovaného stylu hraní. Level design kombinuje rychlé, vertikální arény plné skrytých tajemství s odkazy na klasické díly devadesátých let, jako jsou tajné úrovně přístupné jen skrze dobově stylizované průchody. Sbírání figurek, run a upgradů obleku Praetor navíc dává průzkumu smysl i mimo samotné souboje a odměňuje hráče, který se nespokojí s nejkratší cestou k dalšímu výtahu.

Doprovodný soundtrack Micka Gordona s agresivním kovovým industriálním zvukem, jehož intenzita reaguje na průběh soubojů, se stal jedním z nejikoničtějších herních soundtracků dekády a pro řadu hráčů je od hry neoddělitelný. Multiplayerová složka a editor SnapMap byly přijaty rozpačitěji než jednohráčová kampaň, jež sama o sobě definitivně obnovila důvěru hráčů ve značku Doom a připravila půdu pro ještě úspěšnější pokračování Eternal o čtyři roky později. Na Xboxu One si hra držela plynulý běh, který je pro takto rychlou střílečku podstatnější než detail textur, a i dnes působí svěže.

Proč hrát: Díky plynulému běhu, agresivnímu soundtracku Micka Gordona a kampani, která obnovila důvěru hráčů ve značku, zůstává Doom svěží a intenzivní záležitostí i dnes.