Ghouls 'n Ghosts
Rytíř Arthur stojí na hřbitově, vítr žene mraky a v jediném okamžiku ho zombie připraví o brnění – zůstane v trenýrkách a běží dál. Tahle ikonická scéna z Ghouls 'n Ghosts dokonale vystihuje, proč patří mezi nejlegendárnější a nejtěžší akční plošinovky všech dob. Capcom tu vzal koncept svého arkádového hitu a dovedl ho k dokonalosti.
Hra je pokračováním Ghosts 'n Goblins a běžela na desce Capcom CP System, která koncem osmdesátých let posunula laťku arkádové grafiky. Arthur opět vyráží zachránit princeznu a probojovat se hordami nemrtvých, démonů a monster. Hratelnost stojí na nemilosrdné obtížnosti: dva zásahy a je konec, přičemž první zásah vám sebere brnění a druhý znamená smrt. Tvůrci navíc přidali možnost střílet i nahoru a dolů, což rozšířilo taktické možnosti boje.
Klíčovým prvkem je sbírání zbraní – kopí, dýky, sekery nebo magického luku – a hlavně Zlaté zbroje, která Arthurovi umožní sesílat ničivá kouzla. Každá zbraň se hodí na něco jiného a špatná volba před bossem dokáže pořádně potrápit. Level design je plný pastí, mizejících plošin a nepřátel přicházejících ze všech stran, takže hra vyžaduje memorování i přesný timing.
Pověstný je i závěrečný twist: aby hráč viděl skutečný konec, musí celou hru projít dvakrát a navíc získat speciální zbraň, jinak je vržen zpět. Tahle nekompromisní filozofie udělala ze série symbol arkádové tvrdosti a inspirovala generace vývojářů. Odkaz na Ghouls 'n Ghosts najdete ve spoustě moderních her, které se hlásí k tradici náročných titulů.
Série pokračovala dílem Super Ghouls 'n Ghosts na Super Nintendu a později se Arthur objevil i v bojovkách Capcomu jako bonusová postava. Konverze vyšly na nespočet domácích systémů od Mega Drive po Amigu a hra se dodnes objevuje v retro kolekcích. Pro mnohé hráče zůstává Ghouls 'n Ghosts měřítkem toho, co znamená opravdová výzva.
Proč hrát: Pokud hledáte poctivou, nekompromisní akční plošinovku, která prověří vaše nervy i reflexy, tohle je klasika, kterou si musíte zahrát.
Hra 1 z 29 pro Capcom CPS
Tentýž titul jinde (5)
Arkádový originál od Capcomu z roku 1988 stavěl na deskách CPS, ostrých barvách a nemilosrdné rychlosti, kterou se domácí verze snažily jen dohnat. Nejvěrnější zůstala konverze pro Sharp X68000, japonský počítač stavěný blízko arkádovému hardwaru, takže se grafice i tempu blíží ze všech nejvíc. Verze pro Mega Drive patří mezi nejlepší domácí porty, i když musela ubrat na detailech pozadí. Master System nabídl zjednodušenou, kratší podobu hry s menším počtem barev. Amiga a Atari ST se potýkaly s pomalejším scrollováním a citelně nižší plynulostí animace oproti automatu.