Might and Magic III: Isles of Terra

Might and Magic III: Isles of Terra je díl, kterým série vyměnila strohou tvář starých počítačových RPG za barevný, přehledný a překvapivě přívětivý svět. Družina šesti dobrodruhů se probouzí na ostrovech Terry a postupně odhaluje, že za fantasy kulisami se skrývá typicky mnohovrstevná zápletka New World Computing, ve které se meč a magie potkávají s technologií. Právě tohle prolínání žánrů se stalo jedním z poznávacích znamení celé série.

Hraje se v pohledu z první osoby po mřížce, tahové souboje probíhají na obrazovce s velkými, animovanými portréty nepřátel a celý svět je jeden velký prostor k prozkoumání: města, chrámy, jeskyně, pouště i ostrovy, mezi nimiž se cestuje bez umělých bariér. Hra netlačí na jedinou dějovou linku a odměňuje zvědavost, protože najít skrytou jeskyni, sochu, která přidá bod k vlastnosti, nebo trenéra, který posune úroveň, je často cennější než plnit hlavní úkol. Automapa, jasné ikony a rychlé přesuny odbourávají většinu otravné práce, kterou starší crawlery vyžadovaly. Družinu navíc doplňují najímaní pomocníci a hra dovoluje řešit úkoly zhruba v pořadí, jaké si hráč sám určí.

Technicky šlo o velký skok: VGA grafika s výrazně kreslenými nestvůrami, digitalizované zvuky a hudba, která pomáhá udržet lehce dobrodružný, skoro veselý tón. Právě ta nálada dělá Might and Magic III jiným než ponuré chrámy konkurence; hra si sama sebe nebere zcela vážně a klidně hráče překvapí bizarním nálezem. Dobově byla přijata jako nejlepší díl série do té doby a položila základ dvěma pokračováním, která na jejím enginu vyrostla. Dnes je to jeden z nejsnáz stravitelných starých dungeon crawlerů: dá se hrát po půlhodinách, mapa se nekreslí ručně a objevování ostrovů má stále příjemný, návykový rytmus. Kromě DOSu se hra dostala i na konzole a další počítače své éry, jádro zážitku ale zůstává stejné: obrovská mapa a stálý pocit, že za dalším rohem je něco k nalezení.

Proč hrát: Pro jeden z nejsnáz stravitelných starých dungeon crawlerů s lehce dobrodružným, skoro veselým tónem a návykovým objevováním ostrovů, hratelný pohodlně i po půlhodinách.