Eye of the Beholder II: The Legend of Darkmoon
Eye of the Beholder II: The Legend of Darkmoon vzal osvědčený základ prvního dílu a rozšířil ho přesně tam, kde původní hra působila stroze. Družina míří do chrámu Darkmoon nedaleko Waterdeepu, odkud se šíří zvěsti o temném kultu, a tentokrát se neplíží jen kanalizací: cesta vede lesem, chrámovými sály, věžemi i katakombami, které se od sebe liší náladou, barvou i pastmi. Družinu z prvního dílu si přitom lze přenést i s vybavením a zkušenostmi, což dává pokračování příjemnou návaznost.
Systém zůstal věrný pravidlům AD&D a soubojům v reálném čase na čtvercové mřížce, přibyly ale možnosti, které dungeon rozhýbaly. Okna, kterými je vidět ven, měnící se úrovně, nepřátelé útočící z dálky i nutnost hlídat zásoby a odpočinek pro obnovení kouzel dávají výpravě jiný rytmus než u jedničky. Hra je znatelně delší a záludnější, s hádankami, které často vyžadují všímat si detailů v popisech a nápisů na zdech, a s několika místy, kde se hráč musí rozhodnout, koho z družiny pošle do rány jako prvního. Cestou se navíc dají potkat postavy, které se k výpravě přidají, ne všechny ale mají tak čisté úmysly, jak samy tvrdí.
Po technické stránce Westwood posunul prezentaci znovu o kus dál: barevnější VGA prostředí, animované sekvence rámující příběh a zvukové kulisy, které v chrámu tíží víc než jakákoli hudba. Dobově patřil druhý díl k nejlépe přijímaným dungeon crawlerům své éry a mnoho hráčů ho dodnes považuje za vrchol trilogie; třetí pokračování už vznikalo jinde a téhle úrovně nedosáhlo. Dnes hra funguje jako učebnicový příklad práce s tempem: střídání otevřených prostranství a klaustrofobických chodeb, pomalé odhalování rozsahu chrámu a stálý pocit, že za dalšími dveřmi čeká něco, co vaše družina ještě neustojí. Sluší se dodat, že bez poznámek a občasného vracení se do už prošlých pater se hráč obejde jen stěží.
Proč hrát: Pro učebnicové střídání otevřených prostranství a klaustrofobických chodeb i stálý pocit nebezpečí za dalšími dveřmi, které fanoušci dodnes považují za vrchol trilogie.
Hra 48 z 204 pro PC / DOS (XT až 486)
Tentýž titul jinde (1)
Eye of the Beholder II: The Legend of Darkmoon zůstal věrný receptu jedničky a i tady je výchozím bodem PC/DOS verze s VGA grafikou a podporou zvukových karet AdLib či Sound Blaster, na které hra běží plynule i v náročnějších soubojích. Amižský port přišel s odstupem a narazil na stejné bolesti jako předchozí díl — kvůli disketovému nahrávání se prodlužují přechody mezi obrazovkami a ovládání myší nepůsobí tak svižně jako na rychlejším PC. Hudba a zvukové efekty díky čipu Paula znějí na Amize atmosféricky, ale kvůli pomalejšímu chodu se dodnes za nejplynulejší a referenční variantu považuje PC/DOS originál.
