The Legend of Zelda: Majora's Mask

Co kdyby vám hra hned na začátku oznámila, že za tři dny svět skončí – a vy s tím nic nenaděláte, dokud se nenaučíte čas resetovat? The Legend of Zelda: Majora's Mask je nejtemnější, nejpodivnější a nejodvážnější výhonek celé série, hra, která vzala dobře známou formuli a obrátila ji vzhůru nohama.

Vznikla pozoruhodně rychle, recyklací enginu Ocariny of Time, a přesto z této úspory udělala přednost. Místo aby kopírovala svého slavného předchůdce, vydala se radikálně jiným směrem. Nad krajem Termina visí měsíc s děsivou tváří, který se neúprosně blíží k zemi, a vy máte jen tři dny, než dopadne. Ocarínou čas vracíte na začátek – ztrácíte přitom nasbíraný postup, kromě klíčových předmětů a získaných znalostí.

Tenhle cyklus tří dnů je geniální i krutý zároveň. Obyvatelé Terminy mají své rozvrhy, starosti a osudy, které se v rámci těch tří dnů odvíjejí znovu a znovu. Vy se učíte jejich životy nazpaměť, zasahujete v pravou chvíli a postupně skládáte mozaiku jejich příběhů. Z toho pramení hluboká melancholie, jaká je v herním médiu vzácná – pocit pomíjivosti a marnosti, který hře dodává nečekanou emocionální váhu.

Maskami se proměňujete v různé bytosti a získáváte tím nové schopnosti, což otevírá hádanky i celý přístup ke světu. Tahle proměnlivost identity ladí s celkovým laděním hry, jež se nebojí být znepokojivá, snová a místy až tísnivá. Není to pohádkové dobrodružství – je to úvaha o čase, ztrátě a opakování.

Práce Nintenda EAD tu ukázala, že i v rámci zavedené série je prostor pro experiment, který rozdělí hráče na ty, kdo ji milují, a ty, kterým její podivnost nesedne. Právě proto je Majora's Mask dodnes kultovní záležitostí – odvážnou, jinou a nezapomenutelnou.

Proč hrát: Pro hráče, kteří chtějí temnější a experimentální Zeldu s geniálním tříddenním cyklem a melancholickou atmosférou, jaká v sérii nemá obdoby.